E15 Cast - byznys, ekonomika, trhy, budoucnost

Co dnes firmy brzdí nejvíc? Podle Jana Kubaty to nečekaně není evropská regulace, ale český zákon o zadávání veřejných zakázek. Generální ředitel Veletrhů Brno mluví o tom, proč veletrhům po covidu neodzvonilo, které segmenty strojírenství přišly o trhy, a proč je podle něj tisíc odborných návštěvníků cennějších než deset tisíc lidí z ulice. Jan Kubata vede od října 2023 společnost Veletrhy Brno. Předtím osm let působil ve Spojených státech, kde pro agenturu CzechTrade vedl zahraniční kancelář v Chicagu a později celou zahraniční síť agentury. V letech 2006 až 2014 byl primátorem Ústí nad Labem a poslancem za ODS. Brněnské výstaviště má 40 hektarů, sedm bran a přes deset kilometrů vnitřních komunikací; za rok a půl oslaví sto let od založení. V rozhovoru vysvětluje: 🟡 Proč se po covidu nepotvrdilo, že veletrhy nahradí online 🟡 Co dnes musí veletrh nabídnout kromě pronájmu plochy 🟡 Podle čeho se měří úspěch veletrhu, když počet návštěvníků nestačí 🟡 Které segmenty strojírenství přišly kvůli geopolitice o trhy 🟡 Co ho překvapilo, když se ptal firem, co je nejvíc brzdí 🟡 Jak funguje živá laboratoř, ve které se v areálu testují drony a autonomní mobilita Partnerem tohoto dílu jsou Veletrhy Brno. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:33) Jak covid změnil veletrhy a proč nezanikly (01:59) Co dnes veletrh musí nabídnout kromě plochy (06:09) Vize na pět let: tým, technologie a areál (11:10) Živá laboratoř: drony, autonomní mobilita a startupy (15:26) Které segmenty strojírenství nejsou v kondici (19:32) Co dnes nejvíc tlačí byznys, a není to regulace (21:17) Matchmaking: jak se propojují firmy z celého světa (23:21) 55 tisíc návštěvníků a multiplikační efekt pro Brno (26:06) Co přinese nová multifunkční aréna (27:47) Sto let výstaviště a oslavy v roce 2028

Proč dnes stojí pozemek stejně jako dům, který na něm postavíte? A proč podle obchodního ředitele HELUZ nedává smysl stavět budovy s životností padesáti let, když je splácíte třicet? Petr Porubský mluví o tom, jak horká léta mění projektování domů, proč se nové stavby nemusí zateplovat a proč je podle něj životnost budovy důležitější než recyklace materiálu. Petr Porubský je obchodní ředitel HELUZ Group, české rodinné skupiny, jejíž cihlářská historie sahá do roku 1876. Skupina dnes vedle cihel vyrábí komínové systémy, dřevěné palety a po akvizici společnosti IZOS také izolační skla, a to ve třech závodech v Plzni, Žatci a Sudoměřicích. Dodává na trhy Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Maďarska. V rozhovoru vysvětluje: 🟢 Proč developeři přestali stavět na rychlý prodej a začali počítat provozní náklady 🟢 Proč u nové výstavby doporučuje jednovrstvé zdivo místo zateplování 🟢 Jak výměna samotného zasklení dokáže snížit přehřívání bytu i v památkové zóně 🟢 Proč je nutné řešit materiály už ve chvíli, kdy vzniká statika, a ne později 🟢 Proč podle něj nejsou hlavní překážkou výstavby úrokové sazby, ale ceny pozemků 🟢 Proč má recyklace stavebních materiálů podle něj strop Partnerem tohoto dílu je HELUZ Group. 🔔 Odebírejte REcast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:31) Jak horká léta mění to, jak se staví (01:56) Přes sto druhů cihel a proč řeší i okna (04:34) Proč developeři začali počítat provozní náklady (08:16) Jednovrstvé zdivo místo zateplování (10:13) Výměna skla, chlazení bez klimatizace a památkáři (14:36) Proč je nutné být u projektu od začátku (17:29) Nedostatek projektantů a hotové projekty (22:25) Co brzdí výstavbu: pozemky, ne úrokové sazby (24:36) Životnost versus recyklace

Firma s tržbami přes 450 milionů korun má o padesát zaměstnanců méně než před pěti lety a přesto vyrábí víc. Martin Dozrál, generální ředitel a spolumajitel výrobce dveří Solodoor, popisuje, proč byly investice do automatizace otázkou přežití, proč se mu za devět měsíců podařilo sehnat čtyři lidi z deseti hledaných, a proč do výroby zkouší nabírat kolegy z Filipín. Martin Dozrál je generální ředitel a spolumajitel společnosti Solodoor, českého výrobce interiérových dveří a zárubní se sídlem v Sušici. Ve firmě působí přes dvacet let, vedení převzal v roce 2009, tedy na začátku finanční krize. Za tu dobu se podíl dodávek do hobby marketů snížil z osmdesáti na třicet procent a firma přešla k přímým dodávkám pro developerské projekty. Solodoor loni utržil 458 milionů korun. V nejnovější epizodě se dozvíte: 🔵 Proč pomalé povolování staveb rozbíjí plánování výrobních kapacit 🔵 Proč mu nevadí, že Senát zamítl novelu stavebního zákona 🔵 Kolik stály investice do robotizace a proč je teď záměrně pozastavil 🔵 Proč jsou pro firmu zahraniční pracovníci snazší a spolehlivější 🔵 Proč staví na franšízách, i když vlastní prodejny prodají zhruba dvakrát tolik 🔵 Proč vlastním prodejnám ve firmě říkají mučírna Partnerem tohoto dílu je Solodoor. 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:18) Jak Solodooru zatím vychází rok 2026 (02:47) Co pomalé povolování staveb dělá s výrobcem (04:36) Jak se Solodoor za patnáct let změnil k nepoznání (09:09) Senát zamítl stavební zákon. Je to špatně? (11:24) Z 213 zaměstnanců na 165. Nahradili je roboti? (15:30) „Jsme neustálý rekvalifikační ústav." (17:08) Ukrajinci, Filipínci a boj o lidi do výroby (18:04) Proč sází na franšízy, když vlastní prodejny prodají víc (22:27) Češi chtějí fajnovost, ale co nejlevněji (26:48) Akvizice Nextu: co vyšlo a co vázne

Nakupování přímo v chatu se neujalo a OpenAI od něj ustoupilo. Zároveň ale spustilo reklamy. Co to znamená pro obchodníky, kteří nemají marketingový rozpočet velkých hráčů? Pavel Cvetler, produktový a technologický ředitel Shoptetu, popisuje, jak se za poslední rok proměnilo nakupování přes umělou inteligenci, co může e-shop udělat pro to, aby ho AI doporučila, a proč už dnes jde e-shop ovládat přes AI asistenta. Pavel Cvetler je Chief Product and Technology Officer platformy Shoptet, na které běží přes 44 tisíc e-shopů. Do firmy přišel v roce 2024 a o rok později se stal prvním CPTO poté, co Shoptet sloučil role produktového a IT ředitele do jedné. Předtím dvanáct let působil v Livesportu, kde vedl vývoj FlashScore a stál u zrodu jeho mobilní aplikace. Vystudoval otevřenou informatiku na ČVUT. V rozhovoru vysvětluje: ⚪ Proč OpenAI vrátilo dokončení nákupu zpátky obchodníkům ⚪ Co konkrétně může e-shop udělat, aby mu jazykové modely lépe rozuměly ⚪ Jak funguje MCP server, přes který jde e-shop ovládat přes AI asistenta ⚪ Co obchodníkovi zbyde dělat, až AI zvládne popisky, obrázky i kampaně ⚪ Proč Shoptet sloučil produkt a technologie do jedné role ⚪ Jestli budou lidé za pět let ještě chodit na e-shopy Partnerem tohoto dílu je Shoptet. Podcast moderuje Sandra Sýkorová. 🔔 Odebírejte e15 cast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:16) Z Livesportu do Shoptetu: co je těžší postavit (01:50) Shoptet už o sobě nepřemýšlí jako o e-shopové platformě (06:44) Může malý obchodník dohnat Alzu? (08:20) Nakupování přes AI: co se za poslední rok změnilo (11:39) Jak udělat e-shop srozumitelný pro AI (16:49) MCP server: e-shop ovládaný přes asistenta (19:33) Když AI umí všechno, k čemu je pak platforma? (22:05) Proč spojili produkt a technologie do jedné role (27:48) Evropská expanze a legislativně složité trhy (31:50) Budou lidi za pět let ještě chodit na e-shopy?

Je fotoaparát mrtvý byznys? A umí tisk ještě něco, co digitál ne? Eva Kučmášová, šéfka marketingu Canonu pro střední Evropu, vysvětluje, proč covid přivedl k fotografii celou novou generaci, proč Canon sází na fotografy víc než na influencery, a proč podle ní fotka není fotkou, dokud není vytištěná. Eva Kučmášová vede marketing Canonu pro střední Evropu, tedy pro Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Pozici zastává šest let a je nejvýše postavenou ženou ve struktuře firmy v celém regionu. Střední školu absolvovala v devadesátých letech ve Spojených státech. Stojí za projektem Svět nevídaný, který ve spolupráci se Světluškou převádí fotografie do reliéfního tisku tak, aby si je mohli osahat lidé se zrakovým postižením. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora e15 Jan Novotný. V nejnovější epizodě Business Clubu se dozvíte: 🔵 Proč se podle ní vyplatí nesnažit se vyrovnat mužům, ale zůstat ženou 🔵 Co covid udělal s trhem fotoaparátů a odkud se vzala nová vlna fotografů 🔵 Proč nevěří tomu, že by se marketing měl přesunout jen k influencerům 🔵 Jak funguje tisk do reliéfu a proč do projektu zapojili nevidomé už při přípravě 🔵 Proč si myslí, že umělá inteligence nenahradí reportážní a sportovní fotografii 🔵 Proč z Česka do centrály nechodí otázky, ale stížnosti Partnerem tohoto dílu je Canon. 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:13) Jediná žena ve vedení Canonu ve střední Evropě (04:38) Co potřebujete, abyste se dostala nahoru (06:05) Japonská matka, britská šéfová a čtyři trhy (08:26) Proč z Česka chodí místo otázek stížnosti (09:03) Jsou fotoaparáty a tisk mrtvý byznys? (14:18) Proč Canon sází na fotografy víc než na influencery (17:34) Video, kompakty a jejich návrat mezi teenagery (21:08) Svět nevídaný: fotky, které si lze osahat (24:48) „My s umělou inteligencí nebojujeme." (29:14) Jak důležitá je střední Evropa pro Japonce

Analytik e15 Václav Kinský rozebírá, proč se z investování stal v Česku masový sport, kde přesně dělají začátečníci nejdražší chyby a proč největší dovedností příští dekády nebude umět investovat, ale umět NEINVESTOVAT. Václav Kinský je analytik e15, který stojí za novým Přehledem investičních platforem – nástrojem, jenž má čtenářům pomoct zorientovat se na trhu, kde je podle jeho vlastní analýzy víc investičních fondů než poboček McDonaldu. Sám začínal v covidu se šesti tisíci korunami na páce a o účet přišel za tři dny. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora e15 Jan Novotný. V nejnovější epizodě Business Clubu se dozvíte: 🔵 Jaké otázky si položit ještě před prvním vkladem 🔵 Podle čeho vybírat investiční platformu a proč není rozhodující jen výše poplatků 🔵 Jak reagovat, když portfolio během krátké doby prudce propadne 🔵 Kolik peněz si ponechat jako rezervu ještě předtím, než člověk začne investovat 🔵 Jak poznat problematické finanční influencery a proč nekopírovat jejich portfolio 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. 🔗 Další obsah o investování na e15: Investiční platformy Sledujte nás: 👉na webu e15 👉 na Youtube (00:00) Úvod: jak funguje přehled platforem (03:59) Investují Češi opravdu víc? (06:22) Rychlokvašky, FOMO a Dubaj (07:30) Šest tisíc pryč za tři dny (11:06) Proč je 100 000 eur past (14:51) Otázky před prvním vkladem (18:24) MSCI World vs. S&P 500 (22:20) Nový skill: sednout si na ruce (24:35) Poplatky a kolik posílat měsíčně (29:35) Influenceři a kam se přehled posune

Kybernetické útoky dnes nezačínají prolomením firewallu, ale často jediným telefonátem zaměstnanců. Podle odborníka ze společnosti axelum není otázkou, zda se firma stane terčem útoku, ale kdy. V podcastu Business Club vysvětluje, proč ani drahé bezpečnostní technologie samy o sobě nestačí.

Nefinanční reporting prošel v posledních letech v Evropě prudkými změnami. Povinnosti se nejprve rozšiřovaly, následně se část pravidel začala zjednodušovat a odkládat. Podnikům proto může připadat rozumné vyčkat, až se regulatorní prostředí ustálí. Petra Bočáková, ESG Assurance Leader v PwC Česká republika, ale před takovým přístupem varuje. „Rychlá odpověď je ne,“ říká v podcastu Business Club na otázku, zda mají firmy přípravu na reporting odložit. Nejistota podle ní podnikům situaci komplikuje, smysl nefinančních informací se však neodvíjí jen od zákonné povinnosti. Jejich hlavní hodnotou je doplnění obrazu, který poskytují finanční výkazy.

České stavebnictví prochází hlubokou personální krizí a technickým oborům chybí nová krev. Zastaralý přístup škol a chybějící moderní komunikace odrazují mladé lidi od řemesla. V novém díle podcastu REcast mluvili o nápravě stavitel a influencer Radek Pospíšil a manažerka komunikace Svazu podnikatelů ve stavebnictví a iniciativy Future Builders Klára Řezníková.

Ve sněmovně se projednává zákon, který do českého práva převádí evropská pravidla pro spotřebitelské a nebankovní úvěry. Současně se řeší také směrnice o platformové práci, tedy pravidla pro lidi, kteří pracují přes aplikace, například v rozvozu jídla. Obě normy mohou podle Roda významně ovlivnit podobu českého trhu práce i dostupnost krátkodobého financování pro část domácností. „My jsme úspěšní v tom, že nakonec vždycky implementujeme,“ říká Rod v podcastu Business Club e15. Připomíná, že podle analýzy Hospodářské komory má zhruba 80 procent legislativních norem schvalovaných v Česku původ v evropské legislativě. Samotné směrnice ale podle něj nejsou hlavním problémem. Tím je česká tendence přidávat k nim další omezení.

Investiční skupina Fidurock chce s pomocí nového fondu kvalifikovaných investorů výrazně zrychlit růst svého portfolia retailových parků. Všech čtrnáct areálů v Česku a na Slovensku vložila do fondu a nový kapitál chce využívat především k dalším akvizicím. „Chtěli bychom postupně růst organicky, řekněme o tři až čtyři projekty ročně. Co se týče hodnoty nemovitostí, znamená to zhruba miliardu až miliardu a půl korun ročně,“ říká zakladatel Fidurocku David Hauerland v podcastu e15 REcast. Fidurock se zaměřuje především na větší retailové areály. Minimální zajímavá velikost pro nový nákup je přibližně pět tisíc metrů čtverečních, obvykle se sedmi až deseti obchody. Vedle Česka a Slovenska se skupina rozhlíží také v Rakousku, Německu a Slovinsku. „Z pohledu správy a dlouhodobé udržitelnosti nájemců je vždy lepší větší město a větší objem,“ vysvětluje Hauerland.

Když se Pavel Staněk na začátku devadesátých let vrátil do Československa, měl za sebou emigraci, zkušenost ze Spojených států i krátký pobyt na Amsterdamské univerzitě, kde se učil nizozemsky. Právě odtud si přivezl i název firmy, která dnes patří mezi známé prodejce kvalitního kuchyňského vybavení. Potten & Pannen znamená nizozemsky hrnce a pánve. „Mně přišlo ne úplně originální nazvat firmu anglicky nebo německy. Měl jsem jasnou představu, že ji chci nazvat Hrnce a pánve, a tak jsem použil Potten & Pannen z toho mála, co jsem se v holandštině naučil,“ říká Staněk v podcastu Business Club e15.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru má posílit ochranu lidí, kteří si půjčují u nebankovních společností. Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala ale hrozí, že příliš přísné omezení nákladů na úvěry odřízne od legálního financování desítky tisíc rizikovějších klientů. Část z nich se pak může přesunout do šedé zóny, k nelegálním poskytovatelům nebo do zastaváren.

Česká republika jí začala být malá, tak se realitní divize DRFG rozhodla expandovat do zahraničí. Po investicích v Polsku působí společnost nyní také v Chorvatsku, kam vstoupila letos v květnu, o pár měsíců dříve začala podnikat také na maďarském trhu. „Dnes tak působíme v pěti zemích,“ říká v REcastu e15 šéf DRFG Real Estate Jan Pelíšek. V obou zemích má skupina nyní další plány. „Dnes už v Maďarsku řešíme druhou akvizici. Pomohlo nám to, že jsme koupili původně maďarskou společnost Trigranit a získali díky tomu velké know-how ohledně místního trhu. Byl to i důvod, proč jsme si na Maďarsko troufli,“ líčí Pelíšek.

Chystaná regulace nebankovních úvěrů má posílit ochranu spotřebitelů. Podle Jiřího Hauptmanna z Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů ale může mít opačný efekt: část nízkopříjmových domácností podle něj ztratí přístup k legálním půjčkám a přesune se do šedé zóny. Pravidla pro nebankovní půjčky se mohou v Česku výrazně změnit. Sněmovnou prošel v prvním čtení zákon, který provádí evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech. Pro většinu klientů podle Jiřího Hauptmanna, člena představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, nepůjde o zásadní změnu. Pro nízkopříjmové a ekonomicky zranitelnější domácnosti však může být dopad citelný.

Stavebnictví se dostává do bodu, kdy už nestačí řešit jen to, kolik budova spotřebuje energie a jak pohodlně se v ní lidem pracuje nebo bydlí. Klimatická změna, přehřívání měst, přívalové deště i nedostatek vody mění pohled na to, co vlastně znamená kvalitní nemovitost. V novém dílu podcastu REcast o tom mluvili zakladatel a spolumajitel společnosti LIKO-S Libor Musil a Štěpán Černohorský ze skupiny ČSOB, který vede ČSOB Advisory. Podle Musila je nutné opustit představu budovy jako samostatného objektu, který se jen chrání před okolním světem. „Nestačí neškodit, je potřeba tomu jít naproti,“ říká v podcastu. Budovy podle něj musí začít fungovat jako součást prostředí: zadržovat a odpařovat vodu, pracovat se zelení, snižovat teplotu ve svém okolí a pomáhat městům i průmyslovým areálům zvládat extrémní horka. Zelená střecha, fasáda, stromy nebo keře tak podle něj nejsou jen estetický doplněk, ale technologie s konkrétním dopadem.

Když Sekyra Group před dvaceti lety stavěla pražské sídlo T-Mobilu, šlo tehdy o jednu z největších kancelářských budov v metropoli. Už tehdy se podle výkonného ředitele skupiny Leoše Anderleho řešila šetrnost a kvalita technologií, pohled na udržitelnost byl ale proti dnešku „úplně jiný svět“. Developer se tehdy díval hlavně na návratnost investice. Dnes musí skládat dohromady energetickou náročnost, uhlíkovou stopu materiálů, certifikace, budoucí provoz, flexibilitu prostor i to, zda budova bude dávat smysl za dvacet nebo třicet let. Podle Filipa Senefelse ze společnosti Wago, která dodává technologie pro automatizaci budov, se dnes pozornost výrazně přesouvá k rekonstrukcím a retrofitům. U novostaveb se standard postupně zvyšuje, největší rozdíl ale vzniká tam, kde se upravují budovy staré třicet nebo čtyřicet let. Právě tam může moderní měření, regulace, výměna technických zařízení nebo chytřejší práce s energiemi přinést největší úspory. „Tam se dají ušetřit desítky procent nákladů,“ zaznívá v podcastu REcast.

Debata o nedostupném bydlení v Česku se podle Davida Mencla, jednatele společnosti Ekonomické stavby, příliš často zužuje na ceny bytů v Praze. Realita je podle něj širší. Pokud se do úvah zahrnou i rodinné domy mimo hlavní město, vlastní bydlení nemusí být nedosažitelné ani pro domácnosti s běžnými příjmy. „V Česku si může dovolit dům i člověk, který má podprůměrnou mzdu,“ říká Mencl v podcastu Business Club e15. Dodává ale, že tím nechce popírat problém s dostupností bydlení jako takový. „My máme v Česku problém s dostupností bydlení. Ale ta dostupnost není ve výši splátky, jak si mnozí myslí,“ tvrdí.

České stavebnictví stojí před problémem, který už není jen ekologickým tématem, ale začíná mít i tvrdý ekonomický rozměr. Do budoucna může být stále složitější zajistit některé klíčové suroviny pro výrobu stavebních materiálů. Týká se to například štěrkopísku či cementu. „Cirkularita začíná být velice důležitým tématem,“ říká v podcastu REcast Michal Široký, manažer pro udržitelnost ve společnosti Saint-Gobain a člen pracovní skupiny pro cirkulární stavebnictví a šetrné materiály v České radě pro šetrné budovy.

Rakovina není jedna nemoc, ale desítky různých podtypů. Právě na tuto různorodost se zaměřuje výzkum společnosti Sotio Biotech ze skupiny PPF Group, kde vědkyně Martina Novotná pracuje na vývoji takzvaných antibody-drug conjugates, tedy cílených léčiv proti rakovině. „Protilátka funguje jako navigace, která rozpozná znak na rakovinné buňce a navede chemoterapii přímo k ní,“ popsala Novotná v podcastu Business Club. Výhodou podle ní je, že léčba nepoškozuje zdravé tkáně tak jako klasická chemoterapie.

Letní festival Beats for Love přiveze do ostravských Dolních Vítkovic další velká jména elektronické scény včetně Calvina Harrise, Alessa, Charlotte de Witte nebo Marshmella. Podle ředitele festivalu Kamila Rudolfa je ale boj o headlinery čím dál tvrdší. „Zdražili i o stovky procent,“ říká v podcastu Business Club. Festival podle něj soutěží na světovém trhu, kde o stejné interprety ve stejných letních termínech usilují stovky až tisíce akcí.

Logistika se v e-commerce často spojuje s roboty a automatizací, v Notinu ale podle šéfa logistiky Tomáše Hoffera zůstává člověk stále klíčovým prvkem. Společnost, která patří mezi největší evropské prodejce parfémů a kosmetiky, dnes provozuje čtyři distribuční centra v Evropě a její objemy dál rostou dvouciferným tempem. „Člověk zůstává nenahraditelný, maximálně se jeho role trošku mění,“ říká v podcastu Business Club Tomáš Hoffer, který ve firmě působí už deset let.

Silverline vstupuje do další fáze svého růstu. Fond, který dnes spravuje miliardový majetek, plánuje výrazné navýšení objemu peněz i rozšíření byznysu o nový investiční směr. „Chceme růst jak skrze nový kapitál, tak skrze zhodnocení portfolia,“ říká v REcastu zakladatel a výkonný ředitel Dan Vaško.

V době, kdy se v Česku znovu řeší ceny energií, role státu a budoucnost velkých energetických firem, přichází podnikatel David Kašper s ambiciózní tezí: nové bydlení může fungovat zcela bez účtů za energie. A to dokonce jako smluvně garantovaný závazek na deset let. Kašperův projekt, který interně označuje jako „Neplatíš“, se zatím nesoustředí na jednotlivé majitele domů. Cílí hlavně na developery a menší bytové projekty, kde lze energetický koncept navrhnout od samého začátku. Podle něj je to podmínka, aby mohl investor se zákazníkem vůbec podepsat smlouvu, že deset let nebude za energie nic doplácet.

Rok 2025 byl pro český realitní trh přelomový. Objem investic se zdvojnásobil na 4,2 miliardy eur a hlavní slovo měli domácí hráči. „Éra levných peněz je pryč, ale Češi jsou bohatí a konzervativní. Peníze z běžných účtů se začnou ve velkém přesouvat do cihel,“ říká v podcastu Václav Mráček, obchodní ředitel investiční společnosti Atris.

Realitní trh v Česku prochází výraznou proměnou. Domácí kapitál dnes dominuje investicím a na významu získává institucionální nájemní bydlení. Developer Trigema zároveň spouští vlastní fond, který má pomoci financovat nové projekty a držet nemovitosti dlouhodoběji. V rozhovoru mluví šéf firmy Marcel Soural také o projektu Top Tower, vývoji cen bytů i budoucnosti developerského trhu.

Investiční skupina Natland plánuje výrazně posílit své realitní aktivity na Slovensku. Po loňském vstupu do společného podniku kolem bratislavského obchodního centra Vivo rozšířila portfolio o kancelářskou budovu Bajkalská Office Center. V Recastu to popsal investment manager pro real estate Tomáš Balvín jako součást širší strategie, v níž má Slovensko hrát mnohem významnější roli než dosud. Podle Balvína je slovenský trh přirozeným prostorem pro další růst. Skupina tam má dlouhodobé vazby i tým složený z českých a slovenských manažerů a vidí příležitosti tam, kde jiní hráči své aktivity omezují nebo centralizují mimo zemi. Nejde přitom podle něj primárně o politické faktory, ale spíše o změnu fungování firem, které část řízení přesouvají do větších regionálních center. To podle Natlandu otevírá prostor pro nové investory, kteří jsou ochotni pracovat s lokální znalostí trhu.

Komerční nemovitosti v Česku mají za sebou rekordní rok. Nešlo jen o několik výrazných transakcí, ale o širší návrat investiční aktivity – a hlavně o posun, který ještě nedávno nebyl samozřejmý: trh podle Václava Kinského čím dál víc ovládá tuzemský kapitál. Do nemovitostních fondů mezitím proudí historické přítoky. Kinský v podcastu popisuje, proč jsou pro konzervativnější investory fondy často alternativou ke spořicím účtům, jejichž výnosy klesly, a proč trend přílivů nad odlivy nejspíš vydrží – i když tempo už nemusí zopakovat loňské extrémy.

Primární úpis akcií CSG v Amsterdamu s výhledem na pozdější obchodování i v Praze je podle Tomáše Pfeilera významný především tím, že přinese na burzu velkou českou firmu s globálním přesahem. „Bude tady další velká stabilní firma s českou stopou, která má potenciál dlouhodobě růst,“ říká. I drobní investoři se podle něj k IPO mohou dostat – typicky prostřednictvím bank či brokerů. Zároveň ale Pfeiler upozorňuje, že při vysokém zájmu, který už naznačují předběžné úpisy, může dojít ke krácení objednávek.

Tři roky po vzniku společnosti Givet, výrobci a distributorovi kosmetických produktů, popisuje generální ředitel Martin Vrána výraznou transformaci. Firma se podle něj postupně přeměnila z distributora na takzvaný „house of focus brands“, tedy tvůrce a vlastníka strategicky budovaných značek. Každá z nich si „našla skulinku nebo svého zákazníka a vyprofilovala se tak, aby měla své místo na trhu,“ říká Vrána. Dnes portfolio zahrnuje deset značek a stovky produktů, některé vytvořené od nuly a jiné rebrandované.

Bolt Food si v Česku klade ambiciózní cíl: do tří let se chce stát jedničkou na trhu rozvozu jídla. Nový šéf tuzemské pobočky Jakub Hostačný, který do firmy nastoupil letos v březnu, popisuje hlavní změny, které po svém příchodu prosadil. „Zaměřili jsme se na tři věci a expanze byla rozhodně číslo jedna,“ říká. Dalšími prioritami bylo rozšíření nabídky restaurací a zavedení předplatného Bolt Plus.

Eva Kadlecová stojí v čele společnosti The Magnum Ice Cream Company pro Česko a Slovensko, která letos vznikla oddělením od Unileveru. Pod její křídla spadají značky jako Míša, Magnum či Cornetto. V podcastu Business Club vysvětluje, proč je zmrzlinový byznys specifický, jak se Míša snaží oslovit nové generace a jak firma podporuje ženy, které se po rodičovské vracejí do práce.

Skupina Twist, dříve známá jako Twist Café Group, spravuje už dvanáct značek a více než 330 poboček v sedmi zemích. Po loňské expanzi do Londýna či USA, která se ukázala jako příliš odvážná, sází nyní na rozvážnější růst a upevnění pozice na domácím trhu. „V Čechách rozumíme zákazníkovi, rozumíme byznysu, rozumíme lokalitám,“ říká provozní ředitel Daniel Ryška.

Energetická krize změnila český průmysl. Zatímco ještě před pár lety většina ředitelů netušila, jak vysoké jsou účty jejich firem za elektřinu, dnes patří téma energií k nejdůležitějším otázkám každého podniku. „V roce 2020 se řada manažerů o ceny energií vůbec nezajímala. Krize v letech 2021 a 2022 to ale obrátila. Náklady na elektřinu se staly jedním z hlavních bodů porad vedení,“ říká Pavel Bezucký, generální ředitel Schneider Electric pro Česko a Slovensko.

Tradiční vysoké školy nestíhají držet krok s tempem vývoje AI a datové analytiky. Firmy budou přitom upřednostňovat zaměstnance, kteří zvládnou pracovat s nástroji umělé inteligence. Vzdělávání se proto musí stát pružnějším a rychleji reagovat na technologické změny. „Manažeři často netuší, jaká data jejich firma má a jak je využít. I proto jsme zavedli nový MBA program, který jim má ukázat, jak data přetavit v lepší rozhodování,“ říká rektor Unicorn University Jan Čadil.

Co kdyby šlo stáří zpomalit, nebo dokonce obrátit? Tým z Česka se přiblížil vědecké sci-fi. Získal místo v semifinále mezinárodní soutěže XPRIZE Healthspan a snaží se prokázat, že lidské tělo lze „omladit“ až o dvě dekády. V nejnovějším díle podcastu MediCast jsme si s Petrem Šrámkem, zakladatelem Longevitytech.fund a stejnojmenné kliniky, povídali o tom, co všechno dnes znamená dlouhověkost – a proč nestačí jen zdravě jíst a cvičit.

Zakladatel architektonického studia Perspektiv Ján Antal přebírá stoprocentní kontrolu nad firmou a se skupinou Framework plánuje expanzi do zahraničí i vstup na pole developmentu. Vedle zakázkového navrhování se chce soustředit na vlastní výstavbu a zajištění celého řetězce – od návrhu přes výrobu nábytku až po prodej bytů. Architektonické studio Perspektiv, známé třeba návrhem kanceláří pro STRV na Rohanském nábřeží, stojí na prahu nové etapy. Jeho zakladatel Ján Antal odkoupil podíl od spoluzakladatele Martina Stáry a firmu plně začlenil pod svou skupinu Framework, do níž patří i výrobní závod ve Zlíně a realizační firma Arkhe. „Chceme mít kontrolu nad celým řetězcem. Naší ambicí je dělat vlastní projekty – navrhnout je, zrealizovat a prodat,“ říká Antal.

Nemovitostní fondy v Česku přitahují čím dál víc pozornosti drobných i institucionálních investorů. V době, kdy akciové trhy kolísají a inflace stále není jen historickou vzpomínkou, působí cihla jako sázka na jistotu. Ale je tomu opravdu tak? Kolik taková investice reálně vynáší, jaká nese rizika a na co si dát pozor, když některé fondy slibují dvouciferné zhodnocení? V novém díle REcastu jsme mluvili s analytikem e15 Václavem Kinským o tom, jak se českým nemovitostním fondům daří, kam právě teď tečou investice, jaké sektory rostou a proč. Došlo i na to, proč se vyplatí nepodceňovat diverzifikaci, reputaci správce ani míru zadlužení. Nejde ale jen o čísla – řeč přišla i na generační změnu v přístupu k bydlení, budoucnost obchodních center jako zážitkových míst nebo realitní expanzi do Polska, Chorvatska a dalších zemí.

V nejnovějším díle MediCastu probírali moderátoři Nikita Poljakov s Tomášem Drbalem ze společnosti BTL svět školní robotiky, tedy disciplíny, který spojuje děti, učitele, vývojáře i univerzity. Hosty byli Martin Hlinovský, lektor na ČVUT a hlavní organizátor robosoutěže a Tomáš Bocan, student a vítěz několika ročníků.

Zatímco během pandemie mnozí prorokovali zánik klasického retailu, dnes se ukazuje, že kamenné prodejny zažívají renesanci. Podle Dalibora Bárty, zakladatele a CEO společnosti Bakof Group, jsou obchody, které jeho firma navrhuje, mnohem víc než jen místem pro nákup – stávají se showroomy, zážitkovými prostory a zásadním prvkem brandingu. „Kamenné prodejny nejsou jen prodejnami, ale nástrojem, kterým podporujete značku. V průměru je dnes jen asi 17 procent nákupů online, zbytek se stále odehrává v retailu. Pokud firma sází výhradně na online, je to málo,“ řekl Bárta v podcastu Business Club.

Sekyra Group miliardáře Luďka Sekyry výrazně promlouvá do proměny hlavního města. Jak pokračuje výstavba na Smíchově a Rohanském ostrově a jak výrazně se promění Žižkov? O tom přišel do podcastu REcast promluvit Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group. Ten mimo jiné popisuje, jak problém nedostatku stavařů začíná komplikovat výstavbu, která se kvůli tomu prodlužuje.

Zatímco dříve lidé starší padesáti let představovali jednu z nejohroženějších skupin na trhu práce, dnes je podle personalistů situace už úplně jiná, mezi firmami o ně sílí zájem. „Víme, že v tuto chvíli generace 45 plus bude na trhu zahrnovat padesát procent pracovní síly. A to znamená, že se na to firmy musí připravovat a upravovat podmínky tak, aby mohli pracovat všichni bez ohledu na věk,“ konstatuje manažerka péče o zaměstnance a interní komunikace společnosti Albert Denisa Maternová.

Paralýza města, nečinný stát. Palička, Anderle, Soural a Kunovský o systémových chybách brzdících výstavbu Praha potřebuje stavět, ale místo toho stagnuje. Co za tím stojí? Speciální díl podcastu REcast přináší záznam panelové diskuze z realitní konference REsummit, kterou pořádala redakce e15. Čtyři klíčové postavy českého developmentu odhalují, proč je bytová výstavba v hlavním městě tak pomalá – a co by ji mohlo konečně nakopnout. Místo dynamického rozvoje stagnace. Praha má obrovský potenciál, ale výstavba vázne. V panelové diskusi během realitního summitu REsummit, který pořádala e15, vystoupili čtyři hybatelé trhu: Dušan Kunovský (Central Group), Marcel Soural (Trigema), Leoš Anderle (Sekyra Group) a Petr Palička (EP Real Estate). Shodli se, že stát selhává v roli investora i koordinátora.

V Česku zoufale chybí lůžka pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Martin Fojtík z fondu PFFL se rozhodl tenhle problém řešit – výstavbou moderních zařízení, která jsou důstojná pro klienty a zároveň výhodná pro investory. V novém díle REcastu vysvětluje, proč má jeho fond ambici stát se největším soukromým vlastníkem Alzheimer center v zemi, jak vypadá návratnost a co všechno obnáší budování těchto specifických nemovitostí. Fojtík do projektu vstoupil s osobní motivací – po smrti svého otce chtěl spojit byznys se společenským přesahem. Společně s partnery se pustil do budování zařízení, která nejsou odkladištěm na periferii, ale součástí městské struktury a komunitního života. Dnes PFFL provozuje už přes 500 lůžek a plánuje výstavbu až šesti tisíc dalších po celé republice.

Společnost Heluz patří mezi největší výrobce cihel v Česku a její ředitel Jan Smola má za sebou náročné období, které stavební sektor poznamenalo energetickou krizí, vysokými úroky i poklesem poptávky. V rozhovoru pro realitní podcast REcast na e15 přiznává, že poslední tři roky firma využila ke klíčovým investicím do technologií a udržela plnou zaměstnanost. „Jsme na tom dobře. Zatímco poptávka padala, my jsme modernizovali závody a připravili se na návrat trhu,“ říká Smola. V rozhovoru se vymezuje vůči surovinové politice vlády, která zvýhodňuje dřevostavby – podle Smoly ale ve skutečnosti podporuje konstrukce, které s dřevem mají společného jen minimum. „Takzvané dřevostavby často obsahují jen 5 až 15 procent dřeva. Pokud chceme skutečně podpořit české dřevo, měli bychom si nejdřív říct, co to vůbec dřevostavba je,“ vysvětluje. Kritizuje zároveň, že zvýhodňování jednoho segmentu deformuje konkurenční prostředí a ve výsledku nepřináší ani ekologické benefity. „Po osmi letech provozu už zděné domy dohánějí dřevostavby i v uhlíkové stopě. A když dřevostavbu bouráte, většinu materiálu stejně nespálíte ekologicky, ale prostě spálíte,“ dodává.