Nový svět

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Goout: https://goout.net/cs/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje/szrbpny/ Boom events: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Politická, ekonomická a vojenská přítomnost Američanů v Evropě po druhé světové válce byla pro západní, svobodnou část našeho kontinentu naprosto zásadní. Jejími pilíři byly Trumanova doktrína, Marshallův plán a Severoatlantická aliance (NATO). Přítomnost amerických vojáků a zbraní zajistila obyvatelům západní Evropy bezprecedentní bezpečnost a významně přispěla k jejich mimořádné, unikátní prosperitě. Připočteme-li k tomu osvobození západní a velké části jižní Evropy americkou armádou (a jejími spojenci), nemůžeme než dojít k závěru, že Evropa nikdy nebude sto vyjádřit USA svoji vděčnost. Náš díl NS je věnován americké vojenské přítomnosti v Evropě a aktuálnímu incidentu na americké letecké základně RAF Fairford ve Velké Británii. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme stále s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Čtvrtý americký prezident James Madison (1751-1836; v úřadu v letech 1809-1717) stál sice v čele země v době druhé války s Velkou Británií (1712-1814/15), ve skutečnosti byl ale spíš intelektuálem než “válečníkem”. Madisonův podíl na vzniku USA, na ústavě a na prvních deseti dodatcích k ní byl zcela zásadní. Proto patří nejen k předním představitelům tzv. “virginské dynastie”, ale i ke klíčovým “otcům zakladatelům” USA. A právě o něm a o jeho prezidentství jsme pro Vás natočili další, už devátý díl seriálu Tenkrát v Americe. Tak nás poslouchejte, jsme stále s Vámi, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek Pokud se vám líbil díl #190 o Yuvalu Noahovi Hararim, máme pro vás slevu 20 % na vstupenky na jeho vystoupení, které se koná 12. října ve Fóru Karlín. Na konferenci Harari in Prague mimo jiné vystoupí také Miroslav Bárta. Kód SOLVO20 můžete využít na TÉTO ADRESE.

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Spolková kancléřka Angela Merkelová (2005-2021) patřila k vůbec největším osobnostem nejen evropské, ale i světové politiky prvních dvou desetiletí 21. století. Na vrcholu moci, před migrační krizí z roku 2015, byla až na výjimky nekriticky adorována a její moc zejména v SRN a v Evropské unii, kterou fakticky řídila v souladu s německými zájmy, byla obrovská. Dnes, pět po jejím odchodu z funkce kancléřky, je její politický odkaz přinejmenším složitý či problematický. Důvodem jsou její klíčová rozhodnutí týkající se vztahů s putinovským Ruskem, energetiky a (i)migrace. Časový odstup nemilosrdně odhaluje, že se Merkelová ve všech důležitých věcech fatálně mýlila; doplácí na to nejen Německo, ale i Evropa včetně nás. A právě o tom je 191. Nový svět. Tak si nás pusťte, přátelé, jsme s Vámi den co den, ve dne, v noci. Máme Vás rádi. Vaši Martin, Michal a Mirek Využijte slevu na konferenci Harari in Prague. Kód SOLVO20: https://www.ticketportal.cz/event/HARARI-IN-PRAGUE-THE-FUTURE-IS-PERSONAL

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Jeffersonovo prezidentství (1801-1809), během něhož USA vstoupily do 19. století, nebylo ani trochu snadné. Pokračovaly vnitropolitické spory o budoucí směřování země (Jefferson mimo jiné zrušil “proti-imigrační” zákony z doby vlády Johna Adamse), mimořádně složité byly i vztahy s napoleonskou Francií; Na druhé straně došlo právě během Jeffersonovy vlády k odkoupení Louisiany od Francie, což byl zcela zásadní krok pro budoucnost USA. Když Jefferson v roce 1809 předával prezidentský úřad svému příteli Jamesu Madisonovi, neměly USA, pokud šlo o trvalé zajištění jejich existence, úplně vyhráno, přesto ale existovala řada důvodů k opatrnému optimismu. A to je pro dnešek všechno, přátelé! Tak nás poslouchejte, jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Yuval Noah Harari je izraelský historik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který se proslavil bestsellerem o historii lidstva Sapiens: od zvířete k božskému jedinci. Vzhledem k tomu, že bude za pár dní přednášet v Praze, jsme v tomto díle NS probrali Harariho knížky včetně posledního titulu 21 lekcí pro 21. století, jeho nápady a postřehy, jeho schopnost brilantně formulovat i jeho občasné lapsy. Knížky si přečtěte a na Harariho přednášku vyrazte, určitě to bude stát za to, přátelé! A mějte se hezky, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Prezidentství Johna Adamse (1797-1801) silně poznamenaly vnitřní spory mezi federalisty a demokratickými republikány o budoucí charakter země a také značné napětí v zahraniční politice, konkrétně mezi USA a revoluční/napoleonskou Francií. K otevřené válce ale navzdory několika dílčím střetům v Karibiku nedošlo, což bylo pro USA dobře. V roce 1800 se vládní instituce přesunuly do Washingtonu a Adams se stal prvním prezidentem sídlícím v Bílém domě. V roce 1800 Adams prohrál ve volbách s Thomasem Jeffersonem a v klidu mu předal prezidentský úřad, což napomohlo stabilizaci vnitropolitických poměrů. A to je pro dnešek všechno, přátelé, tak nás poslouchejte a buďte s námi, my jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: ⁠https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok⁠ Je AI jen strašlivě rychlá statistika, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? Právě o tom je dnešní díl Nového světa. Probereme, proč AI není HAL 9000, co dokázalo 1 200 agentů, kteří napadli Hugging Face, kolik energie a vody spolyká jeden prompt a proč Evropa zůstává chráněnou dílnou. Podíváme se i na to, jak může AI vyrovnat šance ve vzdělávání a jestli se jí máme bát v rukou Palantiru a spol. A jako vždy nějaké to knižní doporučení. Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek

Prezidentství George Washingtona bylo pro USA naprosto zásadní. Došlo totiž k faktickému vybudování státu, navzdory tomu, že o jeho podobu bojovali tzv. federalisté a tzv. demokratičtí republikáni. Jejich vůdci - Alexander Hamilton (federalisté) a Thomas Jefferson (demokratičtí republikáni) měli o budoucnosti USA, jak pokud jde o pravomoci centrální vlády (versus práva jednotlivých států), tak pokud jde o jejich ekonomickou vizi USA až po zahraniční politiku hodně odlišné představy. A právě o tom je dnešní díl našeho seriálu Tenkrát v Americe. Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok

Přední Východ na rozhraní. Skutečně? V posledních dnech můžeme hodně číst a slyšet o úspěších Hútíů, „Božích pomocníků“, jinak ozbrojeného nábožensko-politického hnutí v Jemenu. Poslední úspěchy této šíítské odnože větve islámu slaví značné vojenské úspěchy nejen v Jemenu, ale i na území sunitské Saudské Arábie. Právě zde se jim podařilo narušit poslední funkční saudský ropovod. Trhy šílí, ceny raketově stoupají, Čínu to již vážně znepokojuje a Američané, zdá se, si již nechtějí pálit prsty. Kam se svět ubírá a bude ubírat? Povrdí se, že vítězem je ten, kdo má přístup k levným zdrojům? Poslechněte si nejnovější díl Nového světa! Přijďte na naši akci Svět na rozhraní - Německo, USA a boj o zdroje, která proběhne 22.10. v Chapteru, Praha 7. Lístky zde: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/svet-na-rozhrani-nemecko-usa-a-boj-o-zdroje-ompok

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Po vítězné válce proti Velké Británii si Američané uvědomovali, že jejich konfederace, daná první ústavou, nemůže vést ke vzniku silného státu ani doma, ani navenek. Právě z tohoto důvodu zkoncipovali “otcové zakladatelé”, mimo jiné v tzv. Listech federalistů, na konci osmdesátých let 18. století druhou americkou ústavu, jež platí s řadou důležitých dodatků dodnes. Spolu s tím se konstituovaly důležité instituce republiky - dvoukomorový Kongres, Nejvyšší soud a prezident; jako první jím byl zvolen George Washington. Fáze vzniku USA tak byla u konce. Díky, že jste s námi, my jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Ondrova kniha na shelfie.cz: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=novy_svet&utm_medium=podcas... S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap V dnešním Novém světě si s Ondřejem Houskou povídáme o jeho knize Strůjci apokalypsy. Je možná překvapivé, jak aktuální kniha o posledním předválečném měsíci v létě 1914 je. Dozvíte se nejen to, kdo byl “vinen” rozpoutáním “války, kterou nikdo nechtěl”, ale i to, kdo patřil mezi klíčové hráče na mezinárodní scéně v posledních předválečných letech i bezprostředně před válkou. Kromě toho si povídáme o tom, proč je z pohledu Čechů absurdní nostalgie po “starém dobrém Rakousku” i tom, v čem se současná Evropa podobé té z roku 1914. Tak si nás poslechněte, přátelé, a mějte se hezky. Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Alternativa pro Německo drtivě vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku, získala zřejmě více než 44 % hlasů. Zejména CDU a SPD utrpěly těžké porážky. Co to bude pro spolkovou zemi v bývalé NDR znamenat, teprve uvidíme, stejně jako pro celou Spolkovou republikou Německo. Ta má ovšem veliký problém. Zda ho bude i v budoucnu řešit kancléř Friedrich Merz, není jisté, jeho pozice je po volbách velmi křehká. O tom všem i o příčinách vítězství AfD jsou dnešní Minuty Nového světa. Tak nás poslouchejte, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Je to poněkud zvláštní, ale američtí osadníci, respektive již Američané válku proti Velké Británii vyhráli, i když na bojištích neměli zdaleka vždycky navrch. Přesto zvítězili, nejen díky vojenskému a logistickému géniu George Washingtona, ale i díky rozsáhlé zahraniční pomoci ze strany Francie a Španělska. Vítězství v bitvě u Yorktownu v roce 1781 a pařížský mír z roku 1783 jejich triumf završily. Klíčovým dokumentem, přijatým během války, byly tzv. Články konfederace, první americká ústava, která však vydržela jen několik let. O tom si ale budeme povídat zase až příště. Díky, že náš seriál posloucháte a že jste s námi, my jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Po druhé světové válce byly Francie a hlavně Německo na pokraji totalního rozvratu. Konrad Adenauer, zakladatel CDU a první kancléř SRN, budoval nový stát prakticky od nuly a jeho státnické dílo bylo a je ve všech směrech obdivuhodné a téměř nedocenitelné. Charles de Gaulle ještě napoprvé, v hektických, nepřehledných prvních poválečných letech, neuspěl a stáhl se z politického života; když ale Francii hrozil totální politický rozvrat a možná i občanská válka, mimo jiné kvůli dekolonizaci Alžírska, vrátil se, stvořil “z ničeho” pátou republiku a zachránil svoji zemi podruhé; i to je čin monumentálního státnictví, které svou velikostí bere dech. Poslechněte si druhý díl o obou velkých mužích moderních německých a francouzských dějin a buďte s námi, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek Máte zájem o koupi nemovitosti ve Španělsku? https://docs.google.com/forms/d/1K1Waa4vG6c8O1BORv_qWkFTLYRKLQF3LZCw316AHaHU/edit

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Vojenské střety (jak říkají Britové) či bitvy (jak je označují Američané) u Lexingtonu a u Concordu v dubnu 1775 fakticky vzato “spustily” válku amerických osadníků proti mateřské zemi - Velké Británii. Právě o tom a o vzniku Deklarace o nezávislosti a o unii je dnešní, už třetí část seriálu NS Tenkrát v Americe. Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé! My jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Dva muži, kteří psali dějiny svých zemí - Francie a Německa. Tvůrci páté Francouzské republiky a Spolkové republiky Německo. Moderní politikové a státníci a zároveň bytostní konzervativci, vycházející ze starých mentálních a politických tradic. Dva pragmatici i vizionáři. Dvě ikony moderního státnictví. Dva muži ztělesňující slovo Leadership, který dnešní Evropě tolik chybí. Adenauer a de Gaulle. Víc není třeba říkat. Dnes první díl o první, předválečné a válečné části jejich kariér. Poslouchejte nás a budete vědět víc. Jsme pořád s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek Máte zájem o koupi nemovitosti ve Španělsku? https://docs.google.com/forms/d/1K1Waa4vG6c8O1BORv_qWkFTLYRKLQF3LZCw316AHaHU/edit

Po vítězství nad Francouzi v tzv. Sedmileté válce se Britové stali faktickými vládci Severní Ameriky. Jejich vztahy s tamními třinácti osadami, respektive koloniemi, se nicméně v šedesátých letech 18. století stále více komplikovaly. Příčinou byla snaha Britů podřídit kolonie přímo Londýnu, což vyvolávalo u budoucích Američanů čím dál větší odpor. Po incidentu zvaném Bostonské pití čaje z prosince 1773 přerostla vzájemná nevraživost v první ozbrojené střety. První kontinentální kongres ve Filadelfii na sklonku léta a na podzim 1774 pak přivedl britské osady na okraj otevřené revolty. A právě o tom je druhý díl našeho nového seriálu k 250letému výročí vzniku USA. Tak nás poslouchejte, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Španělská Ceuta v severní Africe a britský Gibraltar na jihu Pyrenejského poloostrova - dva neuralgické body při vstupu do západního Středomoří. Dvě města, dvě malé enklávy, dva cizorodé prvky svého druhu na dosah zemí, které si na ně dělají už dlouho nárok. V případě Ceuty se jedná o relikt španělského kolonialismu, o palčivý problém, jenž není dodnes vyřešen, jak ukázala nedávná migrační krize, která vyvolala napětí i v celé Evropské unii. Gibraltar je pro změnu faktorem, jenž dodnes kalí britsko-španělské vztahy. A právě o těchto tématech jsme si povídali v dnešním již 184. Novém světě. Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi, my jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

V prvním dílu našeho nového seriálu věnovaného 250. výročí vzniku USA, se věnujeme počátkům anglického osídlení na území dnešních Spojených států (Walter Raleigh, Jamestown, otcové poutníci), specifikám puritánské Ameriky (Salem) a fenoménu a vývoji amerického Jihu, až po vznik 13 britských kolonií (osad) a počátky tzv. sedmileté války (1754/56-1763). Věříme, že Vám seriál bude líbit, příště si budeme povídat o příčinách války amerických osadníků s mateřskou zemí, tak se můžete těšit, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Uplynulých deset let bylo ve světě mimořádně dynamických a dramatických. Podíváme-li se na to, jak se během jediné dekády změnily velké země - Spojené státy americké, Německo, Velká Británie, Francie - i menší státy, je to téměř k neuvěření.Kromě toho “se objevily” i některé nové fenomény, jež jsou pro dnešní svět a společnost krylovským “znamením doby”, výzvou i stimulem a nadějí; jako příklad lze uvést umělou inteligenci nebo klimatickou změnu.O tom všem i o dalších věcech, jakou je třeba zoufalá absence politického leadershipu v jeho nejlepší možné podobě, je dnešní už 183. Nový svět.Tak si ho pusťte, přátelé, a buďte i v horkém létě s námi, my jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek Pro nové posluchače týden zdarma Bruselského diktátu: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Pro nové posluchače týden zdarma: Nový svět https://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe & Bruselský diktát: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Tipy na knihy, které v této epizodě doporučujeme, najdete na Shelfie: https://shelfie.cz/kategorie/258-novy-svet-?utm_source=podcast&utm_medium=feed&utm_campaign=dil-knihy-ns Milí přátelé, stejně jako na konci roku jsme i tentokrát vyhověli Vašemu přání a připravili jsme pro Vás díl Nového světa o tom, jaké knížky nás v poslední době zaujaly a proč Vám je doporučujeme, stejně jako filmy, které jsme viděli (nejen) v kinech, čímž nemáme na mysli zdaleka jen Nolanovu Odysseu. Tak si přes léto čtěte, choďte do kina, třeba na ďábelskou Road-Movie s názvem Sirat, a poslouchejte Nový svět. Příští týden se potkáme zase u nějakého aktuálního tématu! Jsme pořád s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Pro nové posluchače týden zdarma Bruselského diktátu: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Pro nové posluchače týden zdarma: Nový svět https://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe & Bruselský diktát: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Země na jihovýchodním okraji Evropské unie, ke které mají Češi sentimentální vztah i díky jedné generaci řeckých imigrantů. Zatímco řecké ostrovy na čele s Krétou a Santorini jsou notoricky známé a hojně navštěvované, kontinentální Řecko, s výjimkou Athén, je podstatně méně navštěvované a tudíž známé. Tato země je také kolébkou zárodků současné západní demokracie. A není divu. Život se zde odedávna odehrává celoročně venku, kde nevidět jeden den slunce je událost. Dodejme ještě, že Řekové dokázali vždy vzdorovat a porážet perskou říši. Vydejte se s námi za jeho minulostí i současností! Apartmány v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/premiove-bydleni-u-puerto-banus-439778/ Země na jihovýchodním okraji Evropské unie, ke které mají Češi sentimentální vztah i díky jedné generaci řeckých imigrantů. Zatímco řecké ostrovy na čele s Krétou a Santorini jsou notoricky známé a hojně navštěvované, kontinentální Řecko, s výjimkou Athén, je podstatně méně navštěvované a tudíž známé. Tato země je také kolébkou zárodků současné západní demokracie. A není divu. Život se zde odedávna odehrává celoročně venku, kde nevidět jeden den slunce je událost. Dodejme ještě, že Řekové dokázali vždy vzdorovat a porážet perskou říši. Vydejte se s námi za jeho minulostí i současností! Apartmány v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/premiove-bydleni-u-puerto-banus-439778/

S Novým světem do kina: https://connect.boomevents.org/cs/nwcmrs-as-mkuyz/novy-svet-ve-filmu-vertigo-kylap Pro nové posluchače týden zdarma: Nový svět https://herohero.co/novysvetpodcast/subscribe & Bruselský diktát: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Spojené státy. Amerika. První světová velmoc. Země za “velkou louží“, ke které jsme s nadějí vzhlíželi v časech husákovského a jakešovského marasmu. K Ronaldu Reaganovi, který uzbrojil “říši zla”, komunistický Sovětský svaz, k smrti. K americké muzice, k americké literatuře, k divadlu, k filmu, k Miloši Formanovi, který tam udělal závratnou kariéru, stejně jako Ivan Lendl a Martina Navrátilová. K americkým městům, jako jsou New York či San Francisco. K zemi, která má složité dějiny s temnými pasážemi, stejně jako každá jiná. K zemi, díky níž vzniklo Masarykovo Československo. K zemi, která zachránila Evropu před německým prušáctvím za Velké války a před nacismem za druhé světové války; o porážce sovětského komunismu už byla řeč. K velké svobodné zemi, kterou všichni milujeme, bez ohledu na to, že neprožívá úplně snadné časy. K zemi, která se ale ani trochu nepodobá tomu, jak ji dnes vykresluje evropský i český levicový mainstream, o levicových extremistech nemluvě. USA jsou země, které věříme. Země, která nikdy nic nevzdá. Věříme v její obyvatele, Američany, mezi nimiž máme řadu přátel! Tak na Tvých 250 let, Ameriko! God Bless You! A Vy si nás poslechněte, přátelé! Jsme stále s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek ️ Vila v golfovém resortu: https://clientzoneremax.lovable.app/villa/villa-la-cala-golf

Sešli jsme se s Hynkem Kmoníčkem, poradcem pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v USA, Indii, Austrálii i Vietnamu, těsně předtím, než odletěl na svůj nový post do OSN v New Yorku. Mluvili jsme o tom, jak se za posledních osm let proměnila Amerika a proč je podle něj Trump spíše důsledek než příčina. Probrali jsme i to, jak Čína bojuje s vlastní “demografickou bombou”, proč čínský prezident při návštěvě Lán označil Čechy za "very exotic" a spoustu dalších věcí. Ostře a nekorektně. Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek Apartmán v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/moderni-apartman-3-kk-dunes-beach-marbella-439974/

Je to sotva několik týdnů, co jsme se s Novým světem Live vrátili z francouzské Normandie. Navštívili jsme ji u příležitosti 82. výročí vylodění spojenců za druhé světové války. Atmosféra, která zde panovala, byla takřka neuvěřitelná: vzpomínka na dávné mrtvé hrdiny, radost z vítězství a optimistická víra v budoucnost - to všechno vytvářelo báječnou, nezapomenutelnou náladu. Současně bylo i připomínkou toho, jak moc by Evropa měla být vděčná Spojeným státúm za všechno, co pro v minulosti udělali. S tím souvisí i první připomínka 250. výročí založení USA, jemuž se budeme věnovat v některém z dalších dílů Nového světa. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme pořád s Vámi, i letošním horkém létě, Vaši Martin, Michal a Mirek Apartmány u letiště: https://www.remax-lusso.eu/reality/stylove-apartmany-s-vybornou-dostupnosti-blizko-letiste-i-centra-429594/

Český zbrojní průmysl má za sebou příběh, který nemá v Evropě obdoby. Václav Holek z maličkých Nepodřic u Písku vynalezl kulomet, který Britové dodnes znají jako Bren. Škodovka v Plzni vyzbrojovala celý svět a ve třicátých letech se tu vyrábělo víc než čtvrtina všech zbraní vyvezených na světě. A dnes? Česká zbrojovka vlastní Colt a Jaroslav Strnad - muž, který začínal obchodem se šrotem, vybudoval jedno z největších zbrojařských impérií v Evropě. Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díl už za týden! Jsme stále s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek Apartmány ve Fuengirole: https://www.remax-lusso.eu/reality/stylove-apartmany-s-vybornou-dostupnosti-blizko-letiste-i-centra-429594/

Válečné vůdcovství bylo ve všech ohledech vrcholem Churchillovy politické kariéry. Jeho návrat do Downing Street č. 10 v roce 1951 připomínal, v symbolické rovině, spíše sentimentální “farewell party”, pomyslnou “rozlučku” se “světem včerejška”, než cokoli jiného. Zároveň se v těchto letech doslova zhmotnila legenda jménem Churchill. A právě o tom je druhý díl nejnovějšího Nového světa o tomto bez přehánění titánovi britské a světové politiky. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme stále s Vámi! Vaši Martin, Michal a Mirek Apartmán v Marbelle: https://www.remax-lusso.eu/reality/moderni-apartman-3-kk-dunes-beach-marbella-439974/

Winston S. Churchill byl nejen politik a státník, který svou odvahou, osobním nasazením a nezlomností zachránil Velkou Británii a, svým způsobem, i celou západní civilizaci před německým nacismem, ale i muž, který svým životem inspiroval, v nejlepším slova smyslu, ostatní. Jeho projevy, v nichž sliboval jen “krev, pot a slzy” a v nichž burcoval Brity slovy “nikdy se nevzdáme”, jsou nezapomenutelné. A právě jeho velkým chvílím i jeho lapsům a nezdarům, kterých nebylo málo, je věnován tento díl našeho podcastu. Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na pokračování už za týden! Jsme stále s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mire

Jakub Landovský, někdejší náměstek ministra obrany vlády ČR, velvyslanec ČR při NATO a výkonný ředitel Aspen Instiute Central Europe, zastává v současné době funkci vládního zmocněnce pro oblast plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Dnešní díl podcastu Nový svět jsme proto věnovali právě NATO, jeho proměnám a roli, jakou hraje v dnešním dramaticky se vyvíjejícím světě; tomu, jak alianci vnímají v USA, jaká je úloha jejích evropských členských států a jaké postavení v ní má Česká republika. Nikdo kompetentnější k tomuto tématu než Jakub v naší zemi není. Tak si nás poslechněte, přátelé! Jsme pořád s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Bulharsko může na první pohled působit jako nenápadná balkánská země. Při bližším pohledu ale rychle zjistíte, že vztah mezi Bulharskem a Českem je mnohem hlubší a zajímavější, než se může zdát. Češi se v Bulharsku těší mimořádně dobré pověsti, a to hned z několika důvodů. Významně se podíleli na budování moderního bulharského státu na přelomu 19. a 20. století, zejména v oblasti vědy, školství, architektury, pivovarnictví nebo archeologie. Silné vazby mezi oběma zeměmi později posilovala kultura, turistika i pracovní migrace, od nejstarší pobočky Českého centra na světě přes popularitu Bulharska jako české dovolenkové destinace už od 60. let až po příchod bulharských pracovníků do Československa ve 40. a 50. letech. Bulhaři Čechy dodnes často vnímají jako slovanský národ, který to „dotáhl nejdál“, a Česko pro ně v řadě oblastí představuje určitý vzor. Bulharsko zároveň zůstává oblíbeným cílem českých turistů a pro české firmy je trhem s výrazným potenciálem. České značky a společnosti zde mají velmi dobré renomé, ať už jde o Škodu, Škoda Group, zdravotnictví nebo české pivo. Některé významné bulharské firmy navíc vlastní české mateřské společnosti. Velké poděkování patří Dr. Lukáši Kauckému, bývalému velvyslanci ČR v Bulharsku, který s námi ochotně konzultoval vše, co jsme k tématu potřebovali vědět. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek.

Speciál s Bohumírem Janským Hostem dnešního dílu podcastu Nový svět je geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty UK a náš dlouholetý kolega a přítel profesor Bohumír Janský, ve světě známý jako objevitel pramenů řeky Amazonky. Během našeho povídání se dozvíte nejen to, jak dlouhá a klikatá byla jeho cesta z vesničky u Plzně k objevení pramenů Amazonky, ale i to, jak se mladý docent Janský dostal ještě na sklonku komunistického režimu, na podzim 1989, do Latinské Ameriky a kdo mu na jeho vědecké cestě nejvíc pomohl. Samozřejmě jsme se bavili i o jeho slavné expedici, o tom, jak mu Američané nejprve “ukradli” jeho velký objev a jak se mu potom po letech omluvili, stejně jako o tom, proč jsou geografie a hydrologie tak důležité, ba přímo strategické vědecké disciplíny. Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, my jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký sen je mýtus, legenda, fenomén, který zná celý svět. Ti, kteří na tzv. americký sen dosáhli, pocházeli nezřídka z Evropy, muži, kteří přicházeli za “velkou louži” bez jediného dolaru v kapse, a přesto v řadě případů umírali jako pohádkově bohatí lidé, stojící v čele velkých, mocných rodin a průmyslových impérií. V dnešním Novém světě jsme si povídali hlavně o významných představitelích rodiny Vanderbiltů, kteří byli nizozemského původu, a Rothschildů, kteří pocházeli z Německa. Pozornost jsme věnovali hlavně 19. století (primárně jeho konci, tzv. Pozlacený věk - Gilded Age) a 20. století. Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

V Londýně a v Anglii se minulý týden konaly komunální volby (ve Skotsku a ve Walesu lidé volili do národních parlamentů). V tomto díle NS, natočeném den před volbami, jsme rozebrali šance jednotlivých stran, předpověděli pád Labour Party premiéra Keira Starmera a vzestup strany Reform UK Nigela Farage atd. Rozebrali jsme i situaci v britské metropoli a shodli jsme se na tom, že Londýn pořád je, všem problémům, jimž musí čelit, navzdory, tím neúžasnějším a nejlepším městem na světě. Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

V hlavním městě Belgie, v Bruselu, sídlí Evropská komise i NATO. Země samotná, v níž se mluví přinejmenším dvěma jazyky, je bohatá, úspěšná, ale zároveň velmi složitá na řízení a vládnutí. Je to země krásných měst (Bruggy, Antverpy, Gent, Lovaň a další), vynikajícího jídla a pití – především ryb, mořských plodů a piva –, skvělých spisovatelů, jako je Georges Simenon, i literárních hrdinů, jako je Hercule Poirot. Je to země, kde u Waterloo prohrál císař Napoleon a kde zvítězil vévoda z Wellingtonu; země, kde se odehrávaly kruté bitvy první světové války a kde byl použit yperit. Je to země skvělých cyklistů a fotbalistů – třikrát sláva. A je to také země pedofilního vraha Marca Dutrouxe, fuj. Je to nesmírně zajímavá země se vším všudy. Známe ji všichni tři dobře, nejlépe Michal, který tu pět let žil. Tak si nás poslechněte, přátelé! Vaši M&M&M

Evropa stojí znovu na křižovatce. V době, kdy se mluví o úsporách, dekarbonizaci a „nejlevnější energii, kterou nespotřebujeme“, si autoři podcastu Nový svět kladou otázku, zda může civilizace přežít bez růstu energie. Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr rozebírají, proč je právě energie základním předpokladem prosperity – a proč současná evropská strategie může vést spíš k úpadku než k udržitelnosti. Debata se dotýká Jevonsova paradoxu, Green Dealu i reálné energetické závislosti Evropy na zahraničních zdrojích. Ukazuje, že technologický pokrok spotřebu nutně nesnižuje, ale naopak nezřídka zvyšuje, a že politická rozhodnutí často ignorují základní zákony fungování společnosti. Výsledkem je napětí mezi ideály a realitou – a otázka, zda se Evropa dokáže vrátit k racionálnímu řízení své energetiky i své budoucnosti.

Maďarsko mění směr – a s ním i rovnováhu střední Evropy. Po letech dominance Viktora Orbána přichází obrat, vítězí Péter Magyar, který sice slibuje jiný styl politiky, ale v mnohém navazuje na to, co kritizoval. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč nebyly volby jen o jedné osobnosti, ale i o hlubokých historických traumatech, národní identitě a vztahu k Rusku i Evropské unii. Jak velkou roli sehrál rok 1956, proč je Trianonská smlouva stále živým tématem a zda Evropa právě přišla o svého „troublemakera“. A hlavně: je to skutečná změna, nebo jen sofistikovanější pokračování stejné politiky?

Jeruzalém. Město, o které se vedou války tisíce let – a které přesto nikdy neztratilo svůj význam. Místo, kde se potkávají dějiny, víra i politika v té nejkoncentrovanější podobě. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč je právě Jeruzalém považován za „pupek světa“, jakou roli sehrál při vzniku moderního Izraele a proč jeden výbuch v hotelu King David změnil běh dějin. Dozvíte se, proč je to město jedinečné nejen historicky, ale i strategicky, jaké konflikty se kolem něj vedly a vedou dodnes – a proč každý kámen v Jeruzalémě vypráví příběh, který stále neskončil.

Ve válce mezi Izraelem, Spojenými státy americkými a Íránem zavládlo, jak se alespoň zdá, křehké příměří. Ropa je holt ropa, do hry se navíc vložili Číňané, brzy by měla začít jednání v Islámábádu. Podmínky či požadavky obou válčících stran jsou nicméně dramaticky nekompatibilní, oboustranné výhodná dohoda v podstatě není možná. Donalda Trumpa navíc tlačí čas, Midterms se rychle blíží a většina Američanů je proti válce, kterou s “Bibim” Netanjahuem rozehrál, aniž bychom teď hodnotili, zda oprávněně či nikoli. V zásadě lze shrnout, že další vývoj je naprosto nepredikovatelný a že si Íránci navzdory těžkým ranám, které utrpěli, vedou lépe, než v Jeruzalémě a ve Washingtonu předpokládali. Evropa je zcela “mimo hru”, což je na jedné straně dobře, do budoucna může ale patřit k hlavním poraženým i ona, mimo jiné kvůli hloupé “trucovité” politice vůči USA. Tak buďte s námi, přátelé, budeme pro Vás nejen tuhle válku sledovat i dál. Vaši Martin, Michal a Mirek

Kuba – ostrov, který kdysi symbolizoval protiamerickou a protikapitalistickou revoluci, hrdost a, pro levici na celém světě, alternativu k Západu, dnes balancuje na hraně kolapsu. Země, kde elektřina jde jen pár hodin denně, chybí benzín i jídlo a kde se z každodenního přežití stává hlavní životní strategie. Místo falešné romantiky “starých časů” přichází realita hluboké ekonomické a společenské krize. Svět se zkrátka mění – a s ním i budoucnost Kuby. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč se kubánský režim dostal na hranu přežití, jakou roli v tom hraje geopolitika i historické vazby na Spojené státy a proč se může blížit moment, který rozhodne o dalším směřování země. A proč za obrazem „šťastných lidí v ráji“ stojí ve skutečnosti tuhý policejní stát, frustrace, odevzdanost a systém, který už nedokáže fungovat – a co se stane, až se zhroutí definitivně.

Tentokrát jsme si jako hosta podcastu Nový svět pozvali antropologa a novináře Martina Rychlíka. Martin Rychlík dokáže spojit fascinaci lidskými kulturami s tématy, na která se většina lidí ani nechce dívat. Jeho cesta začala dětským zájmem o americké Indiány a „kodovky“, vedla přes studium etnologie až ke knihám, které rozebírají dějiny tetování, skalpování i těch nejtemnějších rituálů lidské historie. Nepovídali jsme si jen o tom, jak vznikaly jeho knihy, ale i o jeho setkání s legendárním vědcem Leopoldem Pospíšilem i o tom, proč se z kdysi okrajového tématu, jako je tetování, stal seriózní vědecký obor. Řeč byla i jeho nové knize o skalpování. Mluvili jsme i o tom, proč je důležité ukazovat minulost takovou, jaká skutečně byla, i když je nepříjemná, a co nám to říká o dnešní společnosti. Řeč byla i o vědě samotné – o tom, proč dnes ztrácí důvěru části veřejnosti, jak těžké je ji srozumitelně vysvětlovat a proč má smysl ji popularizovat víc než kdykoli dříve. Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od indiánských příběhů až k pochopení toho, co vlastně znamená být člověkem. Vaši Martin, Michal a Mirek. Jedeme do Plzně — a téma nemohlo být aktuálnější Víme, víme — prý je všechno jen v Praze. Tentokrát to napravíme. Vyrazíme do Plzně a rovnou ve velkém: Nový svět a Bruselský diktát otevřou letošní program Slavností svobody — a udělají to společně na jednom pódiu. 📅 Středa 29. dubna 2026, 19:00 📍 Měšťanská beseda – Malý sál, Kopeckého sady 13, Plzeň 🎟️ Vstupné: 399 Kč 👉 Lístky https://goout.net/cs/od-osvobozeni-k-nejistote-evropa-a-amerika-v-roce-2026/szackhy/

Celý díl Nového světa najdete na Herohero. A protože podcast Nový svět slaví už 3. narozeniny připravili jsme si pro vás kód na týden zdarma: https://herohero.co/novysvetpodcast/invites/KDZWUMKSDV Katar - malý stát s obrovským vlivem, který dlouhodobě “boxuje nad svoji váhovou kategorii”. Země, která díky ropě a plynu a promyšlené strategii dokáže ovlivňovat geopolitiku, podporovat politický radikální islám a zároveň být významným partnerem Západu. Jenže, svět se mění – a s ním i pravidla hry. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, jak Katar vybudoval svůj vliv, proč se stal jedním z nejkontroverznějších hráčů nejen na Blízkém východě, ale i ve světě: v energetice i v současných vojenských konfliktech. A proč Evropa stále nerozumí arabskému světu, jak fatální mohou být diplomatické chyby a proč může být současná situace pro Katar zlomová.

Evropa začíná nahlas přiznávat chyby, které ještě nedávno nebylo možné ani vyslovit. Ursula von der Leyen říká, že vypnutí jaderných elektráren byla strategická chyba – jenže přichází to pozdě, a navíc nejde jen o politické gesto bez reálných kroků? V Novém světě rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, co stojí za energetickou politikou EU, proč Green Deal naráží na realitu a jestli se Evropa probouzí, nebo jen mění rétoriku. Dojde i na kritiku politické odpovědnosti, ekonomické dopady i otázku, kdo za současný stav skutečně nese odpovědnost.

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru. Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě. Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny. Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem! Vaši Martin, Michal a Mirek

Podcast Nový svět rozebírá státní převraty – jak vznikají, proč se některé podaří a jiné skončí fiaskem. Inspirací je slavná kniha Edwarda N. Luttwaka Státní převrat, kterou napsal v pouhých šestadvaceti letech a která dodnes patří k nejvlivnějším textům o zákulisí moci. Převrat podle Luttwaka není revoluce, ani občanská válka. Je to rychlá operace malé skupiny lidí, která musí ovládnout klíčové instituce státu dřív, než si většina společnosti uvědomí, že se něco stalo. Na příkladech z Afriky, Blízkeho východu, Latinské Ameriky i Evropy ukazujeme, proč jsou dnes převraty těžší než dříve, jakou roli v nich hrají armáda, média a bezpečnostní složky a proč velké demonstrace samy o sobě téměř nikdy ke změně režimu nestačí. Řeč přijde i na slavné i zapomenuté pokusy o převrat – od Chile přes Moskvu roku 1991 až po Írán. A nakonec se vracíme k otázce, která se týká nás samotných: byl rok 1989 v Československu skutečně revolucí či převratem? Nebo byl spíše kolapsem systému, jenž ztratil víru ve vlastní existenci? O tom, jak funguje moc, proč jsou dějiny plné „úskoků v úskocích jiných úskoků“ a co z těchto lekcí platí i pro dnešní svět, je tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek.

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.