Ptám se já

Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak Babišova vláda vydrží? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Návrh na zrušení koncesionářských poplatků zařadila vládní většina na program jednání Sněmovny nečekaně v pátek ráno. Jednání si schválili poslanci i na sobotu. Koalice ale v páteční podvečer stanovila pevný čas hlasování na 4:36 ráno a zákon prvním čtení svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Způsob, jakým koaliční strany zákon protlačily, ale vyvolal okamžité protesty. Už v pátek se po celé odpoledne a v noci střídali demonstranti na Malostranském náměstí, v sobotu se protestovalo v Brně, v neděli pak lidé zaplnili pražském Staroměstské náměstí. Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který protesty organizuje, na 15. listopadu na pražskou Letnou. Co první protesty ukazují? Jak silná protestní vlna nás čeká? A existuje hranice protestů, kvůli které by vláda mohla ze svých plánů ustoupit? -- Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku, jít na ranní směnu, nebo protlačit Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Kam mohou vést nové vládní změny a co všechno si česká společnost nechá líbit? Uslyšíte v nové podcastové sérii 4:36 v rámci pořadu Ptám se já. Nejnovějším děním vás provede moderátorka Marie Bastlová spolu s Martinem Buchtíkem, sociologem a ředitele agentury STEM. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo? Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního. Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb. Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí Tsoukernik se pak ve velkém šířila na sociálních sítích. Proč nakonec favoritka ANO v druhém kole neuspěla? „Někteří lidé tu kampaň ve smyslu koncertu nevnímali pozitivně. Druhý problém byl, že mnozí se šli jen podívat na Michala Davida. A třetí problém podle mě byl, že to byly jenom ty koncerty. Oni tam prakticky vůbec nic neřekli o tom, co by paní Sandra Tsoukernik chtěla dělat. Pouze následně v rozhovorech v médiích říkala, že chce řešit prakticky všechny problémy od Šumavy k Tatrám,“ zhodnotil v rozhovoru pro Ptám se já senátor Miroslav Plevný a dodal: „Já jsem ‚esa v rukávu‘ žádná neměl. Snažil jsem se v kampani naopak vyvarovat centrální politiky. Myslím si totiž, že v regionu pomůže spíše podpora od místních. Od místních politiků i veřejně známých osobností, kteří v tom regionu něco udělali a jsou známí.“ Plevný porazil v klání o Senát kandidátku hnutí ANO už podruhé. V roce 2020 zvítězil ve druhém kole nad Jaroslavou Brožovou Lampertovou (ANO) se 70,31 procenta hlasů. Jaké to je stát proti marketingové mašinérii ANO? A jaké největší výzvy čekají po volbách horní komoru? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný průlom v konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Po včerejším jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskva uvedla, že je ochotna obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou už příští měsíc. Návrh Spojených států už předtím podpořil Kyjev. „Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači by podle něj mohli probrat mírové návrhy i případný summit nejvyšších představitelů. Podle Kremlu by se další kolo rozhovorů mohlo odehrát v polovině listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem odehrálo několik kol trojstranných mírových jednání. Poslední se uskutečnila v únoru v Ženevě. Žádná z nich ale nepřinesla významný posun v klíčových otázkách. Rusko neupustilo od svých maximalistických požadavků a trvá například na tom, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt. Kyjev takové ústupky odmítl. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinská města. Zároveň se zvýšilo napětí mezi Zelenským a Trumpem, který navzdory dosavadním protiruským sankcím plánuje nákupy ruské nafty a vyvíjí na ukrajinského prezidenta tlak. Jak máme chápat poslední kroky a slova amerického prezidenta Donalda Trumpa? A donutí Volodymyra Zelenského k odchodu? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO? Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni. „Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš. V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil. ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v 47členném zastupitelstvu pohodlnou většinu 34 mandátů. V Plzni tak bude pokračovat koalice, která vládla předchozí čtyři roky, ale bez Pirátů, kteří se tentokrát do zastupitelstva nedostali. V opozici skončila ODS a koalice Chceme Plzeň (TOP 09, Zelení a nezávislí). Staronové vedení města chce podle Zarzyckého pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr. Cílem je dál posilovat bezpečnost a zlepšovat například bydlení. Jaká byla letos cesta ANO k úspěchu v Plzni? A čím je daný propad hnutí ve zbytku republiky? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP 09 důsledky? Hostem Ptám se já byl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Havel nejdřív včera obvinil šéfa lidovců Grolicha a řekl, že takové kroky jdou proti snaze opozice spojit se proti ANO. V průběhu dne ale výroky zmírnil a uvedl, že odchod členů má za uzavřenou věc a že TOP 09 podle něj zůstává na jihu Moravy silná. V čele těch, kteří opouštějí TOP 09, je předseda jihomoravské buňky strany Marek Sovka. Spolu s ním odchází asi 30 lidí. Sovka je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. Své rozhodnutí odejít k lidovcům vysvětlil tím, že „cítí, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku.“ Lídr lidovců, jihomoravský hejtman a nově i senátor Jan Grolich, rozhodnutí jihomoravských členů TOP 09 přivítal. Od sjezdu lidovců, který byl letos v dubnu, se podle něj ke straně přidalo zhruba 470 nových členů, od říjnových komunálních voleb jich přibylo přes 130. Podle politologů se odchod členů TOP 09 dal očekávat, mnoho současných straníků pochází z řad lidovců. Při vzniku TOP 09 v roce 2009 přešlo podle pozdější evidence do nové strany zhruba 270 někdejších členů KDU-ČSL. TOP 09 má v současnosti přes 1 700 členů, lidovci asi 18 tisíc. „KDU-ČSL zkouší poměrně organizovaně přetahovat naše lidi. Ve vícero krajích. Mám zprávy o tom, že to je pravda. Dokonce jsem i viděl nějaké SMS. Ale nechci se v tom úplně pitvat, protože mně připadá fakt malicherné dohadovat se, zda si přetahujeme, nebo nepřetahujeme členy,“ prohlásil šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel v Ptám se já. V rozhovoru také okomentoval výsledky letošních komunálních a senátních voleb i to, jaké hlavní úkoly podle něj opozice nyní má. „Teď má Andrej Babiš dobu, kdy může udělat skutečně zločinecké, nebezpečné věci na tom, aby ohrozil svobodu veřejnoprávních médií. Teď na to bude mít čas. On ví, že to bude bitva, že my to budeme blokovat, seč budeme moci. My jsme to slíbili. Já se do Sněmovny klidně přestěhuji,“ dodal Havel. Je to začátek konce strany, kterou kdysi založili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg? Rozeberou si TOP 09 ostatní strany, nebo se partaj přidá k ODS? A jaké vztahy mezi sebou mají lídři opozičních stran? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti? Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat. Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“ „Jsou to předčasné oslavy. Spíše se zapomíná, že je jasné, že neuspěli především Motoristé a SPD. To je to, o čem bychom se měli bavit.“ Nebyl důvod proti někomu brojit Co tedy zapříčinilo neúspěch ANO, který označil jeho šéf a premiér Andrej Babiš jako katastrofální? „Je to spíše vyjádření nevůle voličů vůbec přijít k volbám. Voliči hnutí ANO totiž zvažují, jestli jít vůbec volit. Pokud jsou rozhodnutí, že půjdou, tak zvažují, jestli náhodou nevolit SPD. Jinak tam moc rozhodovacích kombinací není,“ vysvětlil motivace voličů ANO Buchtík a doplnil: „Čili voliči se neztratili, prostě jenom nepřišli.“ Sociolog upozornil, že čeští voliči navíc obecně vědí spíše, co nechtějí, než co chtějí: „A teď nebyl důvod proti někomu brojit. Populistické hnutí typu hnutí ANO si musí vždy vytvořit nějakého hmatatelného nepřítele, který aktivizuje lidi. Potom ti lidé přijdou volit. A naopak to demobilizuje voliče jiných stran, což jsme viděli před dvěma lety v krajských volbách. Navíc rétorika ‚Antifiala‘ evidentně přestává fungovat.“ Vládní strany se společnému zhodnocení voleb věnovaly hned v pondělí po volbách na pravidelném jednání koaliční rady. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se kabinet teď musí zaměřit na co nejrychlejší prosazení pro voliče atraktivních a viditelných bodů. Mezi ně podle něj patří zrušení koncesionářských poplatků, ztransparentnění „politických neziskovek“ nebo navrácení slevy na jízdném. O tom, že vláda se po volbách vrátí například k tématu poplatků, hovořil bezprostředně po volbách i sám premiér Babiš. „Zejména SPD a Motoristé si teď vyhodnotili, že byli moc mírní. Že kývli na to, že před volbami se nic dít nebude. Navíc úplně vyklidili linii s prezidentem. ANO to zkusilo na Grolicha, ale to nevyšlo. A teď mají určitě pocit, že musí zarputileji prosazovat program,“ komentoval sociolog další možné kroky vlády. Pokud ovšem vládní koalice přitvrdí a začne prosazovat svůj program, bude podle Martina Buchtíka pravděpodobně opět čelit protestům. Ty sociolog očekává zejména v souvislosti se změnou financování České televize a Českého rozhlasu. „Především pro Andreje Babiše to nebude jednoduché. Voliči hnutí ANO, na rozdíl od části voličů SPD, rozhodně nechtějí oslabovat Českou televizi,“ prohlásil šéf STEM a pokračoval: „Rozhodující okamžik bude po prvním čtení, kdy už bude jasné, s čím se politicky pracuje. A v tu chvíli začnou protesty nebo demonstrace. Vsadil bych na, na české poměry, relativně velké protesty. Je to taková symbolická věc. Ví to i opoziční strany, které už chystají spacáky.“ Jakou politiku by teď měla vláda dělat, kdyby chtěla získat své voliče zpátky? A je pro nejsilnější vládní hnutí ANO dobrá strategie jít teď do kontroverzních témat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko už ví, jaká místa jsou nejohroženější akutním nedostatkem vody. Český hydrometeorologický ústav zmapoval zhruba tisíc takových lokalit. Ministerstvo pro ně vyhradilo půl miliardy na akutní opatření. Jak velké krizi čelíme? Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho a členem Národní koalice pro boj se suchem. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zmapoval přibližně tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Finance mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, jako je budování remízků nebo tůní. ČHMÚ zároveň spustí nový systém výstrah, které mají od příštího roku lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů. Tato opatření jsou jedním z prvních výstupů Národní koalice pro boj se suchem. Tu vláda obnovila letos v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v Česku průtoky vodních toků někdy i na historická minima. Poslední jednání koalice pro boj se suchem svolal premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla. „Podíváme-li se do vodních toků a některých nádrží, tak vidíme, že to dobře není. Ale zatím to zdaleka není nějaká apokalypsa. To je potřeba říct. Nežijeme v extrémní situaci typu povodní roku 2002. Ale žijeme něco, co nám ukazuje, že pokud by se opakoval takový rok jako 2026 i v roce 2027 a 2028, tak v roce 2028 si skutečně budeme sahat na poslední rezervy vody,“ popsal v Ptám se já aktuální stav ředitel Ústavu výzkumu globální změny Miroslav Trnka. Jaké klíčové projekty Česko potřebuje? Kolik to bude stát? A jakou situaci s vodou máme čekat v příštích měsících a letech? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O víkendu v Česku proběhne druhé kolo senátních voleb. Napínavý souboj se očekává v obvodě Kladno, kde z prvního místa postoupila obhajující senátorka Šípová a těsně za ní známý ředitel střední školy Paták. Co rozhodne o vítězi? Hosty Ptám se já byli stávající senátorka v obvodě Kladno Adéla Sucharda Šípová (Piráti, Zelení, STAN, TOP 09 a SEN 21) a její vyzyvatel, pedagog Petr Paták (ODS). V pěti z 22 obvodů voliči rozhodli o svém senátorovi už v prvním kole. Druhé kolo tento víkend čeká i Kladno, kde jako první postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová se ziskem 30,8 procenta hlasů a jako druhý ředitel střední školy Petr Paták s 29,44 procenta. Kandidát vyslaný vládním hnutím ANO, ústavní právník Aleš Gerloch, i přes osobní podporu premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Karla Havlíčka a exprezidenta Miloše Zemana, skončil až třetí s 22,16 procenta hlasů. O přízeň voličů v tomto obvodě usilovalo celkem šest kandidátů. Ve volbách v roce 2020 porazila Adéla Sucharda Šípová ve druhém kole občanského demokrata Petra Bendla, když získala 67,13 procenta hlasů. Voleb se tehdy zúčastnilo 13 kandidátů. Druhé kolo letošních senátních voleb se koná v pátek 16. října a v sobotu 17. října. I pro druhé kolo může volič zažádat o voličský průkaz. Svůj hlas ovšem může odevzdat jen v jiném okrsku svého volebního obvodu. Jaká témata v senátních volbách nejvíc rezonují? Na co se ptají voliči? A jaká zásadní rozhodnutí budou mít před sebou senátoři v dalších dvou letech? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropu trápí dohoda amerického prezidenta s Ruskem na obnovení dodávek nafty. O Trumpově postupu budou jednat evropští lídři na summitu v Bruselu. Chtějí naopak další posílení tlaku na Rusko. Co může unie udělat? A jak dopadla ODS v komunálních volbách? Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Lídři členských zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO), se zítra sejdou na dvoudenním summitu v Bruselu k cenám energií, novému rozpočtu i situaci na Ukrajině a ruským hybridním hrozbám. Probírat chtějí i dohodu amerického prezidenta Trumpa s Moskvou o dodávkách nafty. Trump se minulý týden domluvil s ruským vládcem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300 tisíc tun ruské nafty na americký a světový trh. V dalších měsících pak mají následovat další dodávky. Rozhodnutí vyvolalo kritiku nejen na Ukrajině, ale i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ reagovala rada. „Tento krok je skutečně dýkou Ukrajině do zad,“ podotkl v rozhovoru pro Ptám se já europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který zároveň dodal: „Když si ale vezmeme statistiku, kolik kdo dováží ruského plynu, včetně LNG, tak tam suverénně vítězí Evropa. A není to jenom Slovensko nebo Maďarsko, ale především Španělsko, Francie, Belgie. My si tady musíme také nejdřív zamést před vlastním prahem.“ „Není to úspěch ODS“ Alexandr Vondra v rozhovoru také komentoval letošní senátní a komunální volby. Výsledek ODS označil za neúspěch. Za úspěch nepovažuje ani situaci v Praze, kde občanští demokraté skončili těsně druzí. Podle něj strana potřebuje „mladou krev“ a „lidi s drajvem“. To byl podle něj problém hlavního města. „Všude slyším o spícím primátorovi. Nechci se dotknout člověka, který se zasloužil o ODS, ale někdy přijde čas, že musíte předat žezlo někomu jinému. Lidé tohle prostě vnímají,“ řekl Vondra na adresu Bohuslava Svobody. Jak rozumět krokům amerického prezidenta? Máme si v Evropě dát pozor na nárůst fašistických politických sil? A co by si ODS měla odnést z výsledku komunálních a senátních voleb? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Napětí mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho americkým protějškem narůstá. Trump osočil Zelenského, že větší zájem dohodnout se na příměří má ruský vládce Putin. Můžeme očekávat další eskalaci vztahů mezi USA a Ukrajinou? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana. Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že ve válce, kterou vede Rusko pátým rokem proti Ukrajině, začalo s okamžitou platností platit energetické příměří. Obě strany s tím podle něj vyjádřily souhlas. Moskva věc nekomentovala. Kyjev naopak uvedl, že ho bude dodržovat, pokud Rusko učiní to samé. Podle pondělního vyjádření Trumpa je to hlavně šéf Kremlu Vladimir Putin, který má zájem na dosažení dohody. A je třeba přesvědčit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby o ni stál také: „Věřím, že k dohodě dospějí. Vlastně věřím, že o dohodu má Putin větší zájem než Zelenskyj.“ Ten ale viní Moskvu, že pokračuje v útocích na ukrajinskou energetiku. Příměří Trump ohlásil jen dva dny poté, co po pátečním telefonátu s ruským vůdcem Putinem oznámil dodávky ruské ropy na americký a světový trh. Podle dohody má Rusko okamžitě doručit přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Podle komentátorů si od toho šéf Bílého domu slibuje zlevnění nafty před listopadovými volbami do Kongresu, v nichž jsou vysoké ceny pohonných hmot pro řadu voličů důležitým tématem. Trumpovo dočasné zmírnění sankcí na ruskou naftu vyvolalo pobouření evropských spojenců i Kyjeva. Zelenskyj označil krok prezidenta USA za projev očividné slabosti. Co Trump sleduje? Jaké jsou jeho aktuální vztahy se Zelenským? A nastane mezi Ruskem a Ukrajinou energetické příměří, které bez dohody ohlásil americký prezident? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS po čtyřech letech přichází o křeslo primátora hlavního města. Strana s koalicí Spolu pro Prahu skončila druhá za Starosty. Co to pro ni znamená? A jak si vedení ODS hodnotí celorepublikový výsledek v letošních volbách? Hostem Ptám se já je pražský lídr Spolu pro Prahu a 1. místopředseda ODS Tomáš Portlík. Tomáš Portlík už prohlásil, že hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo stejný počet mandátů jako druhé Spolu (ODS a TOP 09). Obě uskupení obdržela shodně 17 křesel v 65členném zastupitelstvu. „Byli jsme druzí. Myslím, že platí, že vítěz je STAN a že vítěz si má určit primátora,“ řekl dnes Portlík. Kromě Spolu a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha Sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi. Lídr Starostů v hlavním městě a pravděpodobný příští primátor Petr Hlaváček už oznámil, že dohodu o nové pražské koalici by chtěl mít hotovou v listopadu. O spolupráci bude jednat primárně právě se Spolu, poté se zástupci Prahy sobě a Pirátů. O hnutí ANO jako o koaličním partnerovi neuvažuje. Po minulých volbách v roce 2022 trvala vyjednávání o pražské koalici rekordních pět měsíců. Vyhrála koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé bylo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Na koalici se nakonec domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Bude ODS součástí i příští pražské vlády? Co takové oslabení znamená pro stranu v celorepublikovém kontextu? A jak chce konkurovat sílícímu hnutí STAN? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové po komunálních a senátních volbách slaví. Vítězství si připsali dokonce i v Praze. Lídr hnutí v metropoli Hlaváček chce jednat o koalici se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Co můžou Pražané od nového vedení čekat? Hostem Ptám se já byl lídr STAN v Praze Petr Hlaváček. Starostové se v Praze v letošních komunálních volbách stali novou nejsilnější stranou a zároveň zaznamenali největší nárůst oproti předchozím volbám. Zatímco v roce 2022 získali jen 7,8 procenta hlasů, letos se pod vedením náměstka primátora Petra Hlaváčka dostali přes 23 procent. Celkem tak mají 17 křesel z 65členného zastupitelstva. Kromě STAN se do zastupitelstva Prahy dostalo Spolu pro Prahu také se 17 mandáty, poté Praha Sobě s 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi. Lídr Starostů Hlaváček už v sobotu večer potvrdil, že plánuje dodržet předvolební slib jednat v případě volebního úspěchu se Spolu, Prahou Sobě i Piráty. Nevyloučil ani vznik široké koalice v tomto formátu. Záležet však podle něj bude na jednáních. Lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) už uznal Starosty za vítěze voleb. Vítěz si má podle něj také určit primátora. Právě koalice Spolu, jejíž součástí byli kromě ODS a TOP 09 i lidovci, v roce 2022 vyhrála volby v Praze. Získala tehdy 19 mandátů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty, třetí Piráti s 13 zastupiteli a čtvrtá Praha Sobě s 11. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se na koalici domluvili zástupci Spolu, Pirátů a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Kdo nakonec povládne Praze? Co metropoli čeká s novým primátorem? A jak hnutí STAN využije hlasy, které napříč republikou získalo? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ambice Pirátů v Praze znovu získat křeslo primátora se nenaplnily. Lídryně strany v metropoli Tereza Nislerová by ale ráda sestavila koalici se STAN a Prahou sobě. Udrží se Piráti ve vedení hlavního města? Hostem Ptám se já byla lídryně Pirátů v Praze Tereza Nislerová. „Vypadá to na sedm mandátů pro Piráty, upřímně, není to dobrý výsledek, ale důležité je, že změna je možná,“ řekla Nislerová v sobotu večer. Voliči v Praze podle ní ukázali, že odmítají populistické zkratky a že si přejí liberální vedení hlavního města. Za dobrou zprávu v té souvislosti označila, že o křesla na magistrátu přišlo SPD a nedostali se do něj ani Motoristé. Hned v neděli by Piráti chtěli ustavit nový politický klub a vytvořit vyjednávací strategii. Jako první se obrátí na STAN a Prahu sobě. Podle Nislerové by s těmito stranami bylo možné vytvořit „městotvornou“ koalici, která by měla většinu. Komunální volby v Praze letos vyhrál právě STAN, získal 17 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo Spolu (ODS,TOP09) se 17 mandáty. Třetí Praha sobě bude mít 13 zastupitelů a čtvrté hnutí ANO 11. Piráti se se sedmi zastupiteli umístili až jako pátí. Piráti byli přitom ve vedení hlavního města od roku 2018. V předchozích volbách do pražského zastupitelstva skončili třetí s 13 zastupiteli. Volby tehdy s 19 mandáty vyhrála koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, druhé bylo ANO s 14 zastupiteli. Do zastupitelstva se dostaly ještě STAN s pěti a SPD se třemi mandáty. Po rekordně dlouhých vyjednáváních se Piráti domluvili na koalici se Spolu a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Co prohrálo Pirátům volby? Proč se tváří, že o prohru nejde? A mají šanci podílet se na příští vládě Prahy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ovládl předvolební kampaň a získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole senátních voleb. Hejtman, šéf lidovců a nově i senátor Jan Grolich potvrdil roli favorita a na Vyškovsku porazil ANO. Co stálo za jeho drtivým vítězstvím? Hostem Ptám se já byl nově zvolený senátor, jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Populární jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich porazil na Vyškovsku v letošním nejsledovanějším senátním souboji kandidátku vládního hnutí ANO, zdravotní sestru Petru Absolonovou hned v prvním kole. Vítězství se ziskem 63,35 procenta hlasů označil za neskutečný výsledek. Absolonová, které nepomohlo ani osobní angažmá špiček ANO v kampani, dostala necelých 30 procent. Proti Grolichovi neuspěl také starosta obce Studnice Jaroslav Fládr (Přísaha) se zhruba sedmi procenty. Grolich v letošních senátních volbách získal nejvíce hlasů z kandidátů v prvním kole. Na Vyškovsku, kde o mandát do Senátu usiloval, byla také nejvyšší účast. „Do dnešního dne platilo, že nejlepší marketing má tady hnutí ANO. V této kampani jsme ukázali, že i regionální kampaň má celostátní dopad. Čelili jsme - i já osobně - spoustě osobních útoků a dokázali jsme jim čelit tak, že si s tím tým ANO neví rady,“ řekl Grolich bezprostředně po volbách. Nový šéf lidovců nedávno změnil vizuál strany i komunikační styl a dal si za úkol udělat ze strany, která dlouhodobě stagnuje kolem tří procent, opět silného parlamentního hráče. Grolich proto počítá se svojí kandidaturou ve sněmovních volbách za tři roky. Už také uvedl, že je možné, že úlohu senátora bude plnit jen po tuto dobu, ačkoliv mandát vnímá jako velký závazek. Jak lidovci plánují vytěžit Grolichův výsledek celostátně? Jaké velké politické bitvy máme před sebou? A co musí a bude opozice nejvíc hlídat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa hnědne, pronesla v projevu na frankfurtském knižním veletrhu česká spisovatelka Radka Denemarková. Za svá slova sklidila bouřlivý potlesk i kritiku ministra kultury. Jaké varovné tendence máme podle ní v Evropě sledovat? Hostem Ptám se já byla spisovatelka Radka Denemarková. Česká prozaička Radka Denemarková v úterý odstartovala 78. ročník knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem projevem, který vyvolal aplaus nejen mezi účastníky této největší literární akce. Spisovatelce doteď přicházejí velmi silné reakce z celého světa. Samotnou autorku taková vlna zájmu překvapila, protože podle svých slov jen popsala něco, o čem se ve veřejném prostoru snaží hovořit už mnoho let. „Mám neuvěřitelné reakce. Přišly obrovské reakce z Rakouska, protože se tam bojí strany FPÖ. Samozřejmě z Německa. Přišla obrovská podpora od čínských kolegů, kteří žijí v exilu. Pak z Tchaj-wanu, z latinskoamerických zemí, z Mexika, z Kolumbie. A hlavně z Francie. Protože ve Francii jsou také překvapení, co se tam děje a jakým způsobem to nebezpečí podcenili. Ale vlastně je to ve vzduchu všude,“ popsala Denemarková v rozhovoru pro Ptám se já. Na knižním veletrhu ve Frankfurtu, jehož je Česko letos čestným hostem, spisovatelka varovala před sílícími autoritářskými a fašistickými tendencemi v Evropě. Mimo jiné kritizovala i to, že v české vládě sedí „dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“. A poznamenala, že „ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, literatura ale zůstává.“ Český ministr kultury Oto Klempíř, který před lety přiznal styky s tajnou policií StB, na veletrhu vystoupil také. Jeho projev několikrát přerušily výkřiky z publika a pískot. On sám poté zkritizoval Denemarkovou: „Mě by zajímalo, kolik knih paní Denemarkové bolševici zakázali, kolikrát byla ve vyšetřovací vazbě, kolikrát ji někdo dusil takovým způsobem, že musela spolknout samu sebe a sklonit hlavu a být vláčena jako hadr na zemi, jako jsem byl já. To si myslím, že se jí nikdy nestalo,“ uvedl ministr. A upozornil, že autoři a nakladatelé by měli vědět, že na jejich podporu jsou vynakládány velké částky. „Vůbec nechápe, že pokud ministerstvo kultury podporuje finančně kulturu, literaturu, neznamená to, že nám nasazuje náhubky. Když ho nikdo nevítá chlebem a solí ve Strážnici, tak pak vyhrožuje, že nepošle peníze. O tom to vůbec není. Kultura, literatura je nezávislá, svobodná. Já ho nepotřebuji, on potřebuje mě,“ vzkázala Klempířovi spisovatelka v Ptám se já. Proč podle ní v Evropě sílí strany extrémní pravice i extrémní levice? A proč mohou a mají spisovatelé a spisovatelky mluvit i o politice? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Senátorka Miroslava Němcová končí po 28 letech ve vrcholné politice. Byla poslankyní, předsedkyní Sněmovny, první místopředsedkyní ODS i volební lídryní strany. Nemrzí ji, že se nikdy nepustila do kandidatury na Hrad? Hostem Ptám se já byla senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Asi už nejsem člověk do téhle doby. Zjišťuji, že na míru agrese, která teď prochází politikou, ale i celou společností, už nemám vyvinuté obranné mechanismy a snáším to hůř,“ popsala nejvýraznější žena ODS jeden z důvodů, proč se rozhodla v letošních volbách neobhajovat mandát v horní komoře parlamentu a odejít z politiky. Miroslava Němcová působila v Senátu posledních šest let. Do politiky vstoupila na začátku 90. let jako členka ODS. Její parlamentní kariéra začala v roce 1998, z řadové poslankyně se postupně vypracovala do vedení Sněmovny a stala se místopředsedkyní dolní komory, v roce 2010 pak předsedkyní. V roce 2013 se jako první žena v České republice dostala nejblíže pozici premiérky, když ji po pádu kabinetu Petra Nečase nominovala na funkci předsedkyně vlády ODS. Ačkoli Němcová měla podporu 101 poslanců, prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka, jehož vláda složená ze Zemanových příznivců nezískala důvěru. V tom samém roce se ODS ocitla ve velké krizi, Miroslava Němcová přesto kývla na to, že bude lídryní strany ve sněmovních volbách: „Neměla jsem pocit, že můžu utéct z boje. Možná je to dáno i tím, že člověk už předtím prošel řadou složitých situací a řekl si: ‚A co to vyřeší, když teď za sebou bouchnu dveřmi?‘ Ještě se mi chtělo zabojovat,“ uvedla politička v rozhovoru pro Ptám se já. Právě rok 2013 byl podle ní dobou, kdy za svou kariéru nejvíce zvažovala, zda neodejít. V následujícím roce se navíc musela vyrovnat s tím, že ji porazil Petr Fiala při volbě předsedy občanských demokratů. Dodnes ale rozhodnutí zůstat ve vrcholné politice i v ODS nelituje. Jak dnes vnímá šance ODS a dalších demokratických stran znovu porazit dominující hnutí ANO? „Jediná cesta je spojení těch politických subjektů. Tak, jako ukázala koalice Spolu. Dá se to doložit čísly, fakty, že to fungovalo. Myslím, že už jim (jednotlivým stranám, pozn. red.) to dochází,“ uzavřela Němcová. Jak vzpomíná na to, když středem odešla z Vladislavského sálu při druhé inauguraci prezidenta Miloše Zemana? A jak jako žena dokázala v politice vydržet tak dlouho a zařadit se mezi největší osobnosti české porevoluční politiky? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Napětí před volbami roste. Ministr zahraničí Macinka dočasně zakázal svým úředníkům vystupovat v ČT, protože kvůli předvolebním pravidlům nepozvala do debaty pět šéfů stran včetně Macinky. Kam spor povede? A splní Motoristé předvolební sliby? Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Česká televize v úterý oznámila, že neumožní Macinkovi a předsedům čtyř opozičních stran vystoupení v dnešní debatě před komunálními a senátními volbami, které se konají tento pátek a sobotu. Důvodem je podle televize to, že lídři ve volbách kandidují a pravidla předvolebního vysílání ČT pro tyto volby vystoupení kandidátů neumožňují. Z opozičních stran se zákaz dotkl ODS, Pirátů, KDU-ČSL i TOP 09. Jejich lídři televizi v dopise vyzvali, aby jim účast umožnila. Předseda vládních Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, kterého ČT do debaty také nepozvala, označil rozhodnutí televize za „mimořádně stupidní“ a zakázal pracovníkům resortu vystupovat ve vysílání České televize až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne. Na Kavčích horách kritiku odmítají. ČT uvedla, že věří, že předvolební pravidla má nastavená správně. A vzkázala, že se nenechá zatáhnout do politického boje. „My respektujeme pravidla České televize. Nicméně pokud oni tak tvrdošíjně nevysílají nikoho, kdo by mohl ovlivnit, kdo by mohl nasvítit to jejich vysílání jako manipulativní, tak my jsme se takto rozhodli. A myslím, že stejně se rozhodl i ministr sportu Boris Šťastný,“ reagoval Macinka v Ptám se já. Šéf Motoristů v rozhovoru také popřel, že by jeho strana ve vládě neplnila sliby, které dala svým voličům loni před volbami do Sněmovny. Jednou z klíčových podmínek pro vládu s hnutím ANO bylo například zrušení inkluze. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nyní pracuje na revizi celého systému asistentů pedagoga, rušení inkluze si ale Motoristé neprosadili. „Je inkluze a inkluze. Inkluze jako taková, s malým „i“, tady nějaká byla vždycky. Inkluze znamená, i když je někdo třeba tělesně postižený nebo s tělesným handicapem a v hlavě to má v pořádku, tak samozřejmě by byla hloupost, a to jsem říkal vždycky, ho odsouvat do nějaké třídy. Takže si jenom myslím, že co se týče inkluze, v tom zlu, jak je to teď, rozhodně nezůstane kámen na kameni,“ hájil se vicepremiér a předseda Motoristů. Je fér, když si politici berou jako rukojmí svých politických šarvátek s Českou televizí zaměstnance úřadů, které řídí? Jak se Motoristům daří plnit jejich další předvolební sliby? A přestanou „trollit“ společnost, pokud propadnou ve víkendových volbách? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle vedení nezbytné? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT Milan Fridrich. Vedení televize škrty vysvětluje tím, že se musí připravit na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií, kterou slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) svým voličům. Původní plán zrušit poplatky od ledna 2027 už koalice nestíhá, záměru se ale zatím zcela nevzdala. „Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ uvedl v polovině září generální ředitel Hynek Chudárek. Už v příštím roce chce televize ušetřit zhruba 350 milionů korun. Letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, proti letošku by tak úspora činila čtyři procenta. Diváci se tak musí připravit na změny v programu. Jak dnes vedení ČT oznámilo, televize se nezúčastní hudební soutěže Eurovize. Podle dřívějších informací z médií by mělo dojít také k útlumu některých pořadů, jako je kriminalistický týdeník Na stopě, Třináctá komnata, Gejzír nebo Interview Speciál. Skončit má noční kontinuální živé vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a pouze jednou měsíčně budou vznikat dosud týdenní pořady Zkraje či Newsroom. Omezí se také výroba v regionálních studiích v Brně a Ostravě, odkud se už nebude vysílat pořad Sama doma. Ten zůstane pouze v Praze. A rušit se mají i pořady na dětském kanálu ČT:D, konkrétně Šikulové nebo Draci v hrnci. Úspory se dotknou nejen pořadů, ale i provozních nákladů a odložení investic. Součástí opatření má být i urychlení propouštění. Televize se plánuje od letoška do roku 2030 zbavit 12 procent zaměstnanců, tedy téměř 350 lidí. Podle Chudárka vychází snižování počtu zaměstnanců z dlouhodobých plánů, které už dříve schválila Rada ČT. Podle čeho televize vybírala, co zastaví? A jaké kroky čekají na Kavčích horách od vlády? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které dala loni voličům? Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byli sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu pokračovala v růstu, i když o trochu méně, než se čekalo. Rostla i spotřeba domácností. Lidé ale zůstávají opatrní. „Naše data ukazují, že spotřeba domácností se opravdu odrazila ode dna a je to hodně ovlivněno inflací. Na náladě ve společnosti je vidět, že inflace je teď stabilizovaná. Byla pod dvěma procenty, teď sice mírně stoupá na dvě, ale lidi to uklidnilo. Teď se cítí relativně lépe, než se třeba cítili před půl rokem, i když nejsme na nějakých maximech,“ popsala aktuální ekonomická očekávání Čechů Helena Horská. „Dalo by se to shrnout tak, že se máme dobře, ale bojíme se,“ dodala ekonomka. Podobně shrnul současnou atmosféru v Česku i sociolog Martin Buchtík: „Vidíme, že situace je teď spíše nejistá. Lidé se nemají vyloženě hůř. Ale myslí si, že hůř bude, protože geopolitická situace je nejistá. Teď se to propisuje do pohonných hmot. Benzín je nové máslo.“ Právě ceny másla jsou mezi českými spotřebiteli v posledních letech jedny z nejsledovanějších. Má vláda šanci splnit své sliby? Bylo potřeba, aby přidávala důchodcům? A nabízejí opoziční strany voličům dostatečnou alternativu k vládní politice? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Babiš a prezident Pavel se tento týden sešli kvůli možné reakci na případný ruský útok na některou z pobaltských zemí. Téma by měla řešit příští Bezpečnostní rada státu v polovině října. Jak je Česko na hrozby připraveno? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, který aktuálně pracuje v prezidentské kanceláři. Příští Bezpečnostní rada státu se má sejít 20. října. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že po jejím jednání chce představit projekt související s tajnými službami. I když Česku podle Babiše nyní žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, vláda si uvědomuje rostoucí riziko ruského útoku, o kterém v posledních měsících otevřeně hovoří stále více představitelů členských států NATO i zpravodajské služby. „Už minule jsme se o tom bavili, teď jsme se bavili velice konkrétně. A samozřejmě, že se připravujeme,“ řekl tento týden po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem předseda vlády. A zopakoval, že Česko bude respektovat článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně: „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády. Samozřejmě bychom byli akční.“ Prezident ocenil premiérovo jednoznačné vyjádření, že Česko svým závazkům vůči NATO dostojí. Zároveň uvedl, že je dobře, že vláda spolupracuje s partnery při sdílení informací o hybridních hrozbách, útocích a dalších aktivitách, zejména ze strany Ruska. Kreml se podle Pavla dál snaží destabilizovat situaci v zemích NATO a oslabit jejich podporu bojující Ukrajině. Na rostoucí nebezpečí upozornil v nedávném rozhovoru pro The Guardian i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by podle šéfa BIS mohl přijít už v řádu měsíců. Jak velké jsou aktuální hrozby? Jaká opatření chystá a mělo by chystat Česko? A chybí státu strategická komunikace? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD, které se loni poprvé stalo vládní stranou, zkusí výrazněji zabodovat i v komunálních a v senátních volbách. V Praze, kde má strana tři zastupitele, chce posílit. Odpustí straně voliči neplnění celostátních slibů? Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky SPD Milan Urban. Architekt a urbanista Milan Urban je odborníkem SPD v problematice bydlení a energetiky. Jedničkou kandidátky hnutí v hlavním městě byl i při minulých komunálních volbách před čtyřmi lety, kdy SPD ve spolupráci s Trikolorou, hnutím PES a nezávislými kandidáty získalo 5,2 procenta hlasů. A celkem tři z 65 křesel v městském zastupitelstvu. Urbanovy zkušenosti s pražskou politikou jsou ale mnohem delší. Mezi lety 2011–2014 byl místopředsedou výboru pro územní rozvoj hlavního města, tehdy za TOP 09. Do zastupitelstva úspěšně kandidoval už také v roce 2006 za stranu SNK Evropští demokraté. V minulosti byl také předsedou dozorčí rady v Pražské plynárenské. Letos si jde lídr SPD pro mandáty v metropoli spolu s Trikolorou, PRO, Přísahou a nezávislými. „Náš úkol je ochránit Pražany před naschvály progresivistů. Chceme Prahu svobodnou, bohatou pro své obyvatele, čistou, zábavnou a bezpečnou,“ prohlásil před zahájením kampaně. Jak by hnutí SPD řešilo hlavní problémy metropole? S kým by vládlo? A kým by nahradilo ukrajinské zaměstnance, které se snaží opakovaně odsouvat ze země? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišova vláda čelí dva týdny před komunálními a senátními volbami dalšímu pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Ani tentokrát ale opoziční strany nemají na svržení kabinetu dost hlasů. Čeho si myslí, že dosáhnou? Hostem Ptám se já byl předseda ODS a exministr dopravy Martin Kupka. Jako hlavní důvody pro svolání mimořádné schůze opozice uvádí návrh státního rozpočtu na příští rok s druhým nejhorším schodkem v historii Česka, nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útoky vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média. Opoziční ODS, STAN, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců a v pátek je odevzali předsedovi dolní komory Tomio Okamurovi (SPD). Ten musí schůzi svolat neprodleně, začít má v úterý odpoledne. Aby Sněmovna vládě nedůvěru vyslovila, musí pro ni ale hlasovat minimálně 101 poslanců z 200. Koaliční strany ANO, Mototoristé a SPD, které mají dohromady 108 mandátů, se tak v ohrožení necítí. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že se na schůzi těší: „Už dávno jsem ve Sněmovně nevystoupil a chybí mi to. Občané si zaslouží vědět pravdu, když musí poslouchat lži opozice,“ řekl v pátek Babiš. Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry vláda odolala počátkem února. Důvodem byla eskalace sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jaký smysl kromě předvolební kampaně hlasování má? Kde by škrtala opozice? A otřáslo by ODS to, pokud by nevyhrála volby v Praze? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Exministr zahraničí Jan Lipavský se vložil do komunálních voleb v Praze. V týmu lídra ODS Tomáše Portlíka bude jeho zahraničně politickým poradcem. Co mu chce radit? A je podle něj současná vláda připravena čelit aktuálním hrozbám? Hostem Ptám se já je exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Lipavský vedl diplomacii ve vládě Petra Fialy (ODS) nejprve jako ministr za Piráty. Poté, co z vlády odešli, Lipavský zůstal a pokračoval jako nestraník. Loni ve sněmovních volbách kandidoval za koalici Spolu v Praze a dostal se do Parlamentu. Teď se nově přidal do týmu Tomáše Portlíka (ODS), který v hlavním městě vede společnou kandidátku ODS a TOP 09. Pokud by se Portlík stal primátorem, Lipavský bude jeho diplomatickým poradcem. „Praha má všechny předpoklady stát se vstupní branou do Evropy. Má skvělé univerzity, technologické firmy, bezpečné prostředí i polohu v samotném srdci kontinentu. Co jí chybí, je někdo, kdo jí bude systematicky otevírat dveře ve světě. Proto chci mít po svém boku Jana Lipavského. Má zkušenosti, kontakty i důvěryhodnost, které Praha potřebuje,“ řekl k tomu Portlík. Lipavský mu má pomáhat s rozvojem vztahů Prahy se světovými metropolemi, evropskými a transatlantickými partnery i zahraničními investory. Věnovat se bude také bezpečnostní spolupráci, kybernetickým hrozbám a odolnosti hlavního města. Lipavský je nestraník, nedávno ale připustil, že plánuje vstup do ODS. Jak přesně se Lipavský chce do dění v Praze zapojit? Co by byl schopen hlavnímu městu přinést? A jak vnímá aktuální bezpečnostní hrozby v Evropě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové se ve sněmovních průzkumech stále drží na druhém místě za dominujícím hnutím ANO. Odrazí se celorepubliková podpora STAN v komunálních volbách? A bude mít hnutí primátora v Praze? Hostem Ptám se já byl kandidát STAN na pražského primátora Petr Hlaváček. Volby do Poslanecké sněmovny by v srpnu jasně vyhrálo vládní hnutí ANO s 34 procenty hlasů. Opoziční hnutí STAN by jako druhé získalo 12 procent, těsně třetí ODS má podporu 11 procent voličů. Data z aktuálního volebního modelu tento týden zveřejnila agentura Median. Starostové si tak stále udržují náskok před ODS, kterou v posledních měsících v průzkumech přeskočili. Zda se zájem voličů propíše do výsledku Starostů v komunálních volbách, se ukáže už za zhruba dva týdny. Největší mediální pozornost už tradičně dostává boj o vedení hlavního města, kde STAN letos patří mezi favority. Pražskému lídrovi hnutí Petrovi Hlaváčkovi ale na necelé dva týdny přerušila už tak méně výraznou kampaň plánovaná operace a následná rekonvalescence. Kvůli tomu se Hlaváček omluvil také z Primátorské ultradebaty, kterou 16. září pořádaly Seznam Zprávy. Na ní mimochodem zaznělo z úst dalšího pražského volebního lídra a Hlaváčkova kolegy z magistrátu Adama Scheinherra, který kritizoval lídra STAN, že umí plánovat, neumí dotahovat stavby a věci do konce. „To si musíme vyříkat z očí do očí,“ řekl Hlaváček. Architekt a urbanista Petr Hlaváček, který působí téměř osm let v pražské koalici jako náměstek pro územní rozvoj, jde do komunálních voleb jako lídr Starostů v metropoli podruhé. Svou kampaň staví na Metropolitním plánu nebo přípravě Vltavské filharmonie. Pokud by se stal primátorem, chce prosadit odlehčení dopravní situace nebo navýšení ceny parkování i městské hromadné dopravy. Co si Starostové nachystali na finále kampaně v Praze? S kým by další čtyři roky vládli? A kdo vyřeší problémy s dopravou či školami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Svět volá po větší regulaci umělé inteligence. Obavy z jejího překotného vývoje v uplynulých týdnech zvýšila série zpráv o možné ztrátě kontroly nad AI a o tom, že by mohla do konce dekády ohrozit lidstvo. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já je šéf pro AI na ČVUT Ondřej Vaněk, který donedávna pracoval jako Chief AI Officer ve společnosti Adastra. Podle šéfa amerického výrobce čipů Nvidia Jensena Huanga jsou varování, že rozvoj umělé inteligence by mohl v blízkých letech vést k zániku lidské rasy, přehnaná. Prohlásil to včera v rozhovoru s americkou zpravodajskou televizí CBS News. Reagoval tak na vlnu varování, se kterými v poslední době přišli někteří výzkumní pracovníci z oblasti AI. Ti se obávají, že rychlý rozvoj této technologie by mohl v nepříliš vzdálené budoucnosti vést k zániku lidské rasy. Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon, který se rozhodl opustit jak firmu, tak celý obor AI. Lidé pracující ve vývoji umělé inteligence podle něj „upřímně věří, že by nás AI mohla do konce tohoto desetiletí všechny zabít“. Zmíněný šéf Nvidia Huang podobné prognózy odmítl s tím, že „nemají vědecký základ“. A naznačil, že za podobnými výzvami stojí snaha firem zbavit se zodpovědnosti za to, co by jejich AI produkty mohly způsobit. Ke zpomalení vývoje umělé inteligence a k její větší regulaci už nicméně vyzvali jak někteří vývojáři a část samotných technologických firem, tak mnozí světoví lídři. Naproti tomu například americký prezident Donald Trump jakékoliv snahy tuto technologii omezit označil za zvrácené a obavy z překotného vývoje AI za „hoax“. Jak se daří posilovat odolnost vůči AI hrozbám? Jak umělá inteligence proměňuje pracovní trh? A jakou roli můžou hrát technologické univerzity? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prahu dlouhodobě trápí řada problémů. Roky jí také chybí projekty či stavby, které by ji posunuly mezi skutečné světové metropole. Jaké konkrétní plány s hlavním městem mají ti, kteří by ji chtěli příští čtyři roky vládnout? Hosty Primátorské ultradebaty Seznam Zpráv 16. září v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově byli Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (Spolu pro Prahu), Jan Hušbauer (ANO) a Adam Scheinherr (Praha Sobě). Petr Hlaváček (STAN) se ze zdravotních důvodů omluvil. O tom, kdo povede hlavní město, budou Pražané rozhodovat už za tři týdny. Jak upozorňuje například šéf agentury STEM, sociolog Martin Buchtík, v této fázi před komunálními volbami voliči často stále neví, zda a komu půjdou odevzdat svůj hlas. A jak s vrcholící kampaní podotýkají někteří komentátoři, strany svými obecnými sliby a slogany voličům rozhodování zatím příliš neulehčují. Jaké plány mají kandidáti na primátora? Co konkrétního nabízí? A co jsou vlastně zač? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Armáda začíná s průzkumem kontaminované lokality na Klatovsku na Šumavě. O zapojení armády informoval v pondělí premiér Babiš. Co může chemická jednotka odhalit? A proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kauzou právě teď? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí, poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Česká armáda má podle premiéra Andreje Babiše skvělou chemickou jednotku a zadaná zakázka ukáže, jak dovede být schopná a akční. „Těším se na akci pana (ministra obrany) Zůny,“ řekl v pondělí Babiš. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda na základě průzkumu navrhne vládě, jak bude postupovat, jaké jsou možnosti a omezení. Upozornil ale, že armáda například nemůže provádět likvidaci ekologické zátěže. Nasazení vojáků už také kritizovali někteří zástupci opozice. S informací, že v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava je zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, přišel minulý týden ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Ten původně navrhl, aby zakázku získala firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum a ve které dříve působila kandidátka Motoristů na pražskou primátorku a v současnosti akcionářka Dekonty Klára Sovová. Společnost prováděla průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily na Šumavě už v roce 2023, na něj poté navázala sanace menšího území. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí tehdy podle Červeného dostalo od Dekonty informace, jaké nebezpečné látky tam jsou a že zasažené území je větší. Letos v červnu pověřilo ministerstvo firmu opětovným průzkumem unikajících chemikálií. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak resort ještě pod jeho vedením dostal nové informace, které předal ministerstvu obrany. Podle Hladíka by mělo současné vedení ministerstva zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty z průzkumu, aby se k ní mohli vyjádřit odborníci. O co v kauze vlastně jde? A jak pokračují změny na ministerstvu životního prostředí pod vedením Motoristů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík. Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů. Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta. Co tato data vlastně říkají? „Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“ Podobně jako před osmi lety Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety. „Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík. U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“ Zbytečná provokace před volbami Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný? „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu. I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu. „Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval: „Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“ Rozmlžování demokracie Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje. Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu. „Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“ Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I když čeští žáci zůstávají v mezinárodním srovnání nad průměrem zemí OECD i Evropské unie, zhoršují se v matematice i ve čtení. Podle ministra školství je důležité, že jsou výsledky stále nadprůměrné. Je to ale dostatečná útěcha? Hostem Ptám se já byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. V mezinárodním testování PISA 2025 si čeští patnáctiletí žáci oproti roku 2022 pohoršili jak v matematice, tak ve čtení. Stále ale zůstávají nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie. „Přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ komentoval tento týden výsledky ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že výsledky se zhoršují ve většině zemí OECD a EU. Dovednosti českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA v roce 2000. Nejvýraznější je přitom dlouhodobý pokles v matematice. Poslední zhoršení čtení je podle Plagy způsobené tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost. Z mezinárodního srovnání také vyplynulo, že čeští studenti jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Zároveň se mezi dětmi prohlubují rozdíly dané prostředím, ze kterého pocházejí. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je proto potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách. K jakému modelu by mělo Česko směřovat? „Finsko bylo takový dlouhodobý vzor, který se ale v jednotlivých cyklech výrazně zhoršuje ve všech doménách. Teď už je nový vzor. A to je Estonsko, které se z těch evropských vzdělávacích systémů často zmiňuje a které v posledních obdobích dosahuje stabilně nejlepších výsledků. A patří i ve srovnání s asijskými zeměmi, které jsou tradičně nejlepší, k těm na špici,“ upozornil Zatloukal. „Zásadní je, co školy dělají pro to, aby minimalizovaly zejména nepříznivý vliv rodinného zázemí. Protože dítě si nevybralo rodinu, do které se narodilo, ale ona ho významně ovlivňuje. Takže jsme si modelovali různá opatření, co by to znamenalo pro nás. A není potřeba dělat žádné revoluční kroky. Souvisí to právě s proměnou vzdělávání ve škole, více zapojit žáky a budovat klima a vztahy.“ Jak moc alarmující jsou výsledky mezinárodního srovnávání pro Česko? Najde tato vláda odvahu a peníze na potřebné reformy? A jak jsou pro celý systém významné soukromé a církevní školy, na které tento týden zaútočil premiér Andrej Babiš? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou pravidelnou zprávu o tom, jak se daří Česku. Varuje před špatným hospodařením státu a rostoucím zadlužením. Proč Česko zaostává v reformách a inovátorem zůstává pouze na papíře? Hostem Ptám se já byl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nedávném stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok také upozornil, že se Česku dál nedaří odstraňovat slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Do budoucna stát brzdí nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. Problém je podle NKÚ také to, že už se ani nemluví o klíčových reformách. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala upozornil i na to, že běžnou součástí veřejných financí se staly schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun. Řada státních výdajů ale přitom vůbec nepřináší odpovídající výsledky. „Nejvíc mě mrzí, že jsme úřad, který pořád dokola upozorňuje na to, že bychom za ty peníze, které vynakládáme, mohli mít mnohem víc. A to mě zklamalo, že ten posun vidět není,“ uvedl Kala v Ptám se já. Jeho úřad dlouhodobě kritizuje také dotační politiku státu. Česko se ve srovnání s jinými zeměmi dodnes nenaučilo evropské peníze využívat efektivně. „My nejenom, že jsme se to nenaučili, my to nechceme. My to nechceme. Motivace je u nás totiž nastavená špatně. Víte, jak funguje třeba výstavba chodníků? Stát vám dá z evropských peněz 85 procent projektu a pět procent ještě přidá z národního zdroje. Takže starosta dostane 90 procent. To je přece ‚bezvadné‘,“ kritizoval Kala. V rozhovoru se také vyjádřil k rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), že NKÚ od příštího roku přijde o policejní ochrannou službu. „Nikdo nic neřekl a schválili to. Takže jsme neměli možnost ani reagovat, ani se na to připravit. Dobře, my si to musíme zajistit. Problém samozřejmě je, že vypsat výběrové řízení v hodnotě řady milionů korun už do konce roku nelze stihnout. Takže nás dostali do velmi nekomfortní situace. Ale ubezpečuji všechny, že to zvládneme, i kdybych měl 1. ledna sedět na vrátnici,“ dodal Kala s tím, že jeho úřad v kontrolách nepoleví. Proč je špatně, že stát udržuje železnice do každé menší obce? Proč má Estonsko třikrát víc velkých úspěšných start-upů než Česko? A co by NKÚ kontroloval u veřejnoprávních médií? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ceny plynu stoupají a evropské země zatím nenaplnily své zásobníky. Asi nejhůře je na tom Německo. Kvůli krizi na Blízkém východě ale roste i cena pohonných hmot, meziročně výrazně zdražila také elektřina. Máme se bát zdražování? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel české pobočky E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník. Pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná, zásoby plynu v Německu mohou být nedostatečné, varoval dnes tamní svaz provozovatelů zásobníků plynu. Ty budou podle něj na začátku listopadu v nejlepším případě plné ze 77 procent. Na začátku září byly plné zhruba z poloviny, což byla pro toto období nejnižší úroveň zaznamenaná od začátku sledování zásob před 15 lety. Obchodníky s plynem obvykle k plnění zásobníků motivují nižší ceny mimo zimní sezonu. Letos ale ceny plynu výrazně zvýšil konflikt na Blízkém východě, který začal koncem února. Plnění zásobníků navíc brzdily i naděje, že konflikt se podaří brzy vyřešit a ceny plynu opět klesnou. To se ale zatím nestalo. Evropská unie loni zavedla systém povinného každoročního doplňování zásobníků jako pojistku proti budoucím výpadkům. Připravenost jednotlivých evropských zemí se letos zatím výrazně liší. Podobně nízké zásoby jako Německo hlásí třeba i Nizozemsko a Belgie. V Česku byly podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Zásoby jsou ovšem zhruba o pětinu nižší než před rokem. Ministerstvo ale slibuje, že plynu by mělo být pro nadcházející zimu dostatek. Jak rizikové jsou nízké zásoby plynu pro průmyslovou zemi, jako je Česko? A jak je na tom Evropa z hlediska závislosti dodávek z krizových světových oblastí? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropské země řeší sérii hybridních útoků. Naposledy dnes dánské úřady informovaly, že zmařily přípravy na ruskou sabotáž v tamních zbrojařských firmách. Jak vážná situace je? A jak je na tyto hrozby připravené Česko? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý vysoký představitel české zahraniční rozvědky Jan Paďourek. Hlavním cílem aktuálně odhalené ruské sabotáže v Dánsku bylo podle tamní kontrarozvědky zastavit dodávky pro ukrajinskou obranu a zastrašit zemi, aby dále nepodporovala Ukrajinu. Zpravodajské služby obvykle o podobných věcech mlčí. V tomto případě byl však podle nich výběr cílů a přípravy tak konkrétní, že považovaly za nutné zveřejnit informaci, že „se jedná o hrozbu, kterou je třeba brát vážně“. Chystaný útok je dalším z řady incidentů, na které v posledních týdnech upozorňují média v různých evropských zemích, včetně těch sousedících s Českem. V Německu naposledy včera vybuchl u hlavního vlakového nádraží v Augsburgu neznámý předmět a zranil dva lidi. Podle německého ministerstva vnitra jsou za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě zodpovědní Rusové. Do „známého vzorce ruských hybridních operací“ zapadá i útok na letiště Lipsko/Halle, kde zaměstnanec objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla Antonov. Jiné nákladní letadlo, které se chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Podle německých úřadů útok provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Moskva obvinění odmítla. Na dění v Německu už reagoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Tyto incidenty jsou podle něj velmi vážné a musí být důkladně vyšetřeny. Česko je také připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podpořit veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti. Na zhoršující se bezpečnostní situaci upozorňuje i nová zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2025, podle které počet odhalených sabotážních útoků v Evropě koordinovaných z Ruska od druhé poloviny loňského roku opět vzrostl. V Česku se loni podle BIS nepodařilo u žádného incidentu spolehlivě potvrdit, že by šlo o útok řízený z Moskvy. Zareagoval kabinet na poslední incident v Německu přesvědčivě? A jak budou ruské útoky na Evropu postupovat dále? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní Motoristy a SPD podle jejich lídrů zaskočil schodek rozpočtu na příští rok navrhovaný resortem financí. Chtějí s ANO jednat o jeho snížení. Podle opozice jde pouze o divadlo pro voliče. Ustoupí ANO koaličním partnerům? Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a 1. místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila. Plánovaný deficit 389 miliard korun je příliš vysoký, jak podle šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, tak podle lídra SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury. Motoristé mají o svých výhradách k návrhu rozpočtu na příští rok jednat ve čtvrtek s premiérem Andrejem Babišem (ANO). V pondělí by měla koalice probrat také požadavky SPD. S diskusí s koaličními partnery počítá i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Pokud se neshodneme na aspoň části našich návrhů, tak Motoristé budou mít opravdu velký problém rozpočet potvrdit,“ prohlásil Macinka. Na čtvrteční schůzce s premiérem podle něj jeho strana představí návrhy změn pro příští rok i legislativní návrhy potřebné k sestavení rozpočtu na rok 2028. Okamura uvedl, že o finální výši schodku, který je druhý nejhorší v historii České republiky, nebyli koaliční partneři ANO dopředu informováni. Klub SPD je podle něj „vrcholně nespokojen“. V rámci úspor navrhuje například zastavení všech dávek cizincům, včetně ukrajinských uprchlíků, a dotací nevládním organizacím. Zástupci opozice postoj SPD i Motoristů kritizují a někteří ho označují za komedii. Například předseda ODS Martin Kupka připomenul, že s pomocí poslanců Motoristů vládní koalice minulý týden přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta k úpravě rozpočtových pravidel. Opozice zároveň návrh rozpočtu kritizuje jako nezodpovědný, takto vysoký deficit podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu. Podobně se k rozpočtu staví i prezident Petr Pavel. Podle ministryně Schillerové by ale bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace. Kde má vláda prostor škrtat? Jak se projeví snížení podpory v nezaměstnanosti? A jak si stojí lidovci před komunálními a senátními volbami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda plánuje příští rok hospodařit s druhým nejhorším schodkem v historii Česka. Podle ministryně financí by bez jeho prohloubení hrozila ekonomická stagnace. Návrh kritizuje opozice i koaliční partneři ANO. Co od vlády čekat? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, který v pondělí předložilo vládě ministerstvo financí, rozlítil nejen opozici. Výše deficitu zaskočila také mnohé analytiky, kteří varují, že návrh může přinést například zdražení úvěrů, včetně hypoték. Ozvali se ale i koaliční Motoristé a SPD. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka oznámil, že chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Očekává, že schodek bude nakonec nižší. Další diskuzi o rozpočtu očekává i předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje schodek 389 miliard za nezbytný. Je podle ní správné, že se vláda rozhodla půjčit si na investice. Zároveň uklidňuje, že po růstu zadlužení přijde „záchranná brzda“. Vláda podle ní bude v dalších letech šetřit a zvyšovat některé daně. Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu na příští rok odeslat do konce září. Jaké největší slabiny rozpočet má? A bude někdy Česko schopné ze spirály věčných dluhů vybřednout? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti v letošních senátních volbách postavili jen tři kandidáty. Jejich jediná současná senátorka Adéla Sucharda Šípová svůj mandát současně obhajuje a to na Kladně. Jak se jí v horní komoře parlamentu dařilo? Hostem Ptám se já byla nestranická Senátorka za Piráty, právnička Adéla Sucharda Šípová, která je už od zvolení nejmladší členkou horní komory Parlamentu. -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Za šest týdnů Česko čekají komunální a senátní volby, kde si vládní i opoziční strany tradičně ověří svou sílu a podporu v jednotlivých regionech. Co volby po více než půl roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristů ukážou? Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog, ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Své zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu si Češi zvolí 9. a 10. října. Pro vládní i opoziční strany jsou přitom tyto volby velmi důležité. Pro vládní koalici jde o první vysvědčení od jejích voličů. Opoziční strany si zase otestují, jak se jim po prohraných loňských parlamentních volbách daří nabrat síly. „Ještě před třemi lety nebyla společnost tak rozdělená. Dnes je to o překřikování a politické strany plně pochopily, že cílem není komunikovat k občanům, ale ke svým voličům,“ popisuje sociolog a šéf STEM Martin Buchtík, v jaké atmosféře Češi k volbám půjdou. „Je to alarmující, do budoucna to může výrazně zhoršit komunikaci ve společnosti.“ „Každý politický aktér dnes svým voličům doručuje úplně jiný příběh a hledá cesty, jak se udržet u moci. Což pro menší strany znamená získat alespoň pět nebo sedm procent, aby byly relevantní a nepostradatelné pro příští volby. A je jim vlastně trochu jedno, jak to vnímá celá veřejnost,“ vysvětluje Buchtík. „V Česku máme 6 250 obcí. Těch příběhů tam je hodně. Když to vezmu od těch nejmenších obcí, tam je vždy zajímavé, kolik jich postaví jenom jednu kandidátku. Budou i jednotky obcí, kde se nesestaví žádná kandidátka,“ říká sociolog. „Tato čísla je obecně dobré sledovat dlouhodobě, protože to ukazuje na proměnu substantivní politiky. Protože pokud jsou lidé ještě někdy ochotní jít do politiky, tak je to často ta obecní. V menších obcích to totiž není o politickém zařazení, je to o tom, že stavíme chodníky. A chodník je politicky neutrální téma.“ Komunální volby by zároveň mohly přivést do politiky nové osobnosti: „Například v krajských městech se může stát, že to bude základ toho, že se zrodí nějaký potenciální nový lídr z regionů. Lídr, který by do celostátní politiky začal promlouvat třeba za dva roky.“ Proměnila vláda ANO, SPD a Motoristů za půl roku nějak výrazněji Česko? A proč lidé vnímají Andreje Babiše jako druhého nejvýraznějšího opozičního politika? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sněmovna projednává spornou vládní novelu k veřejným rozpočtům po vetu prezidenta Petra Pavla. Strany vládní koalice veto i přes odpor opozice s největší pravděpodobností přehlasují. V čem opozice vidí největší riziko? Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Prezident Petr Pavel odůvodnil své veto novely rozpočtových zákonů tím, že navrhované změny podle něj ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a také oslabují poslaneckou kontrolu veřejných peněz. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prezident svým krokem nechrání veřejné finance, jen vetuje možnost sestavit zákonný a realistický rozpočet. Schillerová proto v úterý ve Sněmovně vyjádřila očekávání, že koaliční poslanci veto tento týden přehlasují. K tomu je potřeba nejméně 101 hlasů. Ministryně předpokládá, že vládní tábor jich bude mít dostatek, i když nebude v plném počtu 108 poslanců. „Prezident se ztotožnil s pokryteckou opoziční rétorikou. Ve skutečnosti vetoval jen hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a naši snahu o transparentnost,“ řekla před poslanci Schillerová. Před záměrem kabinetu měnit rozpočtová pravidla varuje Národní rozpočtová rada, mnozí další ekonomové i opozice. Té vadí zejména úpravy, které umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, tedy o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent. Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana je zájem vlády Česko zadlužit a „rozdávat dárečky svým voličům“, proto ji názory kritiků nezajímají. Pokud koalice veto přehlasuje, opozice se podle Rakušana hodlá obrátit na Ústavní soud. Věří ještě opozice slibům vlády o konsolidaci? O co se ve Sněmovně povede příští bitva? A jaký výsledek Starostové očekávají od komunálních a senátních voleb? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z čela armády do politiky. O mandát v Senátu v letošních volbách usiluje i Karel Řehka. Bývalý náčelník generálního štábu, který kandiduje s podporou STAN, se chce bezpečnosti věnovat i v horní komoře. Podceňuje Česko svou obranu? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu, bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka (za STAN). Řehka kandiduje do horní komory jako nezávislý s podporou Starostů v obvodu Plzeň-město. Jednapadesátiletý generál stál v čele armády od roku 2022. Ve funkci skončil letos k začátku července, poté ho vystřídal jeho dosavadní zástupce Miroslav Hlaváč. V Senátu by chtěl Řehka navázat na své profesní působení a věnovat se problematice obrany a bezpečnosti. Při oznámení své kandidatury připomenul, že bezpečnosti, obraně a službě vlasti zasvětil celý svůj život: „Naučil jsem se rozhodovat pod tlakem, nést odpovědnost za své kroky, naslouchat lidem a hledat řešení i v situacích, kdy žádná snadná cesta neexistuje. Chci své zemi dále sloužit a své zkušenosti využít ve prospěch spoluobčanů v Plzni i celé České republice.“ Plzeň si pak podle svých slov zvolil, protože se tam přistěhoval za svou ženou, poslankyní STAN Michaelou Řehkovou (dříve Opltovou). O Řehkově zájmu o Senát se spekulovalo už dříve, kandidaturu ohlásil na konci července. Do konce srpna přitom zůstává příslušníkem Armády ČR, což popudilo některé jeho kritiky, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten bývalého šéfa armády už dříve osočoval z přílišného „politického aktivismu“. Ve vyjádření pro Reflex Zůna uvedl, že voják ve služebním poměru může usilovat o politickou funkci jako nezávislý, kandidovat s podporou politické strany ale podle ministra není vhodný postup. Řehka během svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu opakovaně svými výroky například o přípravě armády na velkou válku nebo o zavedení nové vojenské služby vyvolával hlasité reakce. Jak od svých odpůrců, tak od příznivců. Na Plzeňsku jde Karel Řehka v senátních volbách proti dalším sedmi kandidátům, včetně dosavadního senátora ODS a starosty Lumíra Aschenbrennera. První kolo senátních voleb se koná společně s komunálními volbami 9. a 10. října. Nedal svým rozhodnutím bývalý náčelník generálního štábu za pravdu kritikům, že byl už v armádě příliš aktivistický? A jak vidí bezpečnostní situaci v Česku? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu? Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí. „Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“ Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem. Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka? Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková. Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou. Rozhodnutí bylo překvapivé i proto, že uznávaná filmová producentka dosud nemá s politikou žádné zkušenosti (na rozdíl od svého otce Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity a exposlance za hnutí ANO). Do širšího povědomí ji dostal seriál Ptáčata o segregované romské třídě na brněnské základní škole, na kterém se podílela jako dramaturgyně. V České televizi pak produkovala seriály 8. A nebo Zlatá mládež. Po odchodu z ČT založila mezinárodně uznávaný festival Serial Killer, ze kterého se nyní kvůli kandidatuře stáhla. Vedle toho Zlatušková v roce 2020 například založila vzdělávací platformu Televizní institut. Předsedá také správní radě Ženského vzdělávacího ústavu Brno, známého jako Vesna. Magazín Forbes ji pravidelně zařazuje do žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Ke kandidatuře známou filmařku podle jejích slov vyburcoval současný vývoj na politické scéně. Zároveň odmítá, že by její jméno posloužilo kmotrům v pozadí brněnské ODS, jejíž pověst pošramotila jak bitcoinová aféra, která vedla k pádu dlouhodobého krajského lídra a exministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale i další kauzy spojené například s machinacemi s městskými byty. Vymezuje se proti spolupráci s ANO, přitom kandiduje za ODS, která po minulých komunálních volbách utvořila s hnutím premiéra Babiše koalici v Brně. „Kandidátka, kterou reprezentuju, je úplně jiná. Co se týká rozhodnutí z minulého volebního období, já tomu z pragmatického úhlu rozumím. Pro mě je to zároveň uzavřená věc. Já se vůči spolupráci s ANO jasně vymezila. Myslím si, že v tuto chvíli ta spolupráce s ANO je problém ještě mnohem vyšší. (…) Ten ples příšer, který se tam děje ve smyslu té koalice s SPD a Motoristy, to už je pro mě no-go,“ řekla Zlatušková. Podaří se ODS uhájit primátorský post? Proč si výrazná a neortodoxní filmařka a producentka vybrala ODS? A rozhodne o výsledku popularita místních osobností, nebo celostátní preference stran? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování? Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června. Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov). Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali. Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral). Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo. „Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota. Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihočeská ODS se na podzim chystá na první volební střet s hnutím Naše Česko někdejšího prvního místopředsedy ODS a nynějšího populárního hejtmana Martina Kuby. Občanští demokraté věří, že ukončí vládu jeho lidí. Jak to chtějí udělat? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ODS pro České Budějovice Jan Teplý. Občanští demokraté hovoří v souvislosti s letošními komunálními volbami na jihu Čech o nové éře. Krize způsobená loňským odchodem Martina Kuby a mnoha jeho stoupenců jim prý prospěla a věří, že osloví stávající i nové voliče. Pomoci jim v tom má i nový českobudějovický lídr a kandidát na primátora Jan Teplý. Syn majitele Madety se proti populárnímu hejtmanovi, který „vysál“ zhruba třetinu jihočeské ODS a většinu krajských i budějovických zastupitelů, tvrdě vymezuje a mluví o jeho hnutí jako o dvojce ANO Andreje Babiše. Pro Kubovo hnutí budou letošní komunální a senátní volby prvním volebním testem. Nejvíc pozornosti se upírá právě do jižních Čech, kde si Martin Kuba od roku 2020 jako hejtman postupně vybudoval neotřesitelnou pozici (v posledních krajských volbách ještě v barvách ODS získal přes 47 procent hlasů). Na své straně má také některé významné podnikatele v regionu, a to včetně otce nového budějovického lídra ODS. Ačkoliv majitel Madety Milan Teplý v minulosti občanské demokraty finančně podporoval, po odchodu Kuby se rozhodl sponzorovat Naše Česko. Jak hejtman Kuba vládne kraji? Ukáže ODS svou sílu? A proč se straně nedaří v opozici nabírat sílu? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.