10:35

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Jaké jsou nejnovější trendy ve spojařině na bojišti? Co má na starost velitel spojovacího družstva? Jakou techniku používá Chrudim a jak je to s bezpečnostní prověrkou na podobných pozicích? Kdyby renesanční člověk měl mít ve slovníku fotku, s vysokou pravděpodobností by to byl náš dnešní host: David Ježek. Nadporučík David Ježek v současnosti slouží jako velitel spojovacího týmu u 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Je to veterán mise v Afghánistánu, který svoje vzpomínky a zážitky promítl do knihy Poslední slova z Afghánistánu. Celý výdělek této knihy pak věnoval Vojenskému fond solidarity. Mimo uniformu je David autor filozofického podcastu, mensantrop, snowboardový rozhodčí, předseda footbagové asociace, všestranný sportovec, věčný student a zakladatel značky kávy Memento Mori. V minulosti se také věnoval skautskému oddílu. O tom všem jsme se v rozhovoru samozřejmě bavili.

Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠⁠⁠Vstupenky zde⁠⁠⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Dron s výbušninou u ukrajinských letadel v Lipsku, požáry ve zbrojovkách v Bulharsku a Estonsku, desítky narušení vzdušného prostoru v Rumunsku. Jak číst sérii incidentů, které Evropa zažívá téměř každý týden? A co si z našich reakcí odnáší Moskva? Podle Petra Mlejnka se nacházíme ve „fázi nula" pod prahem kinetického konfliktu. Potvrzené ruské sabotáže kritické infrastruktury mezi lety 2023 a 2026 vzrostly více než trojnásobně. Moskva testuje soudržnost NATO, hledá slabá místa a získává cenné informace pro případný budoucí konflikt. A to za relativně malé náklady. Které cíle by si protivník vybral v Česku? Kde jsou naše největší slabiny? Co skutečně znamená hybridní válka a jak má vypadat strategická komunikace státu? Jaká další eskalace může přijít? A měla by Evropa Rusku předem jasně říct, jaké důsledky budou mít další útoky?

Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠⁠Vstupenky zde⁠⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Po konci studené války se české pozemní protivzdušná obrana AČR zmenšila na jediný pluk. Ve Strakonicích teď sovětský systém PVO 2K12 KUB nahrazují čtyři baterie izraelského systému SPYDER na podvozku Tatra. Podle podplukovníka Jaroslava Sekaniny to ale není cíl, jen první krok k obnově české PVO. Pplk. Sekanina pracoval na zavádění PVO SPYDER do Armády ČR a dnes na Ministerstvu obrany řeší, jak by měla česká PVO vypadat za pár let. Na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil AČR jsme s ním mluvili o tom, co nový systém PVO opravdu mění, a to nejen v dosahu radaru nebo počtu cílů, na které může působit naráz. Kdy má smysl vystřelit drahou raketu na levný dron? Proč by Česko na stoprocentní jistotu muselo být „velmi bohatá země“? A proč se z „need to know“ stalo „need to share“, když se zpoždění dat mezi radarem, letadly a velením měří v milisekundách? Došlo i na to, co SPYDER neumí. Proč zatím nedokáže sestřelit balistické rakety? Bylo chybou zbavit se kanónové PVO? A lze zvládnout základy SPYDERu za dvě hodiny? Jaroslav Sekanina sloužil u pozemní protivzdušné obrany přes 25 let. V letech 2020–2024 velel 251. protiletadlovému raketovému oddílu ve Strakonicích, od roku 2025 působí na Sekci rozvoje sil MO.

Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠Vstupenky zde⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Drony za pár dolarů nemá smysl sestřelovat řízenými střelami. Každý cíl se musí v případě potřeby vizuálně identifikovat. Stále totiž létají nad spojeneckým územím a musí myslet na to, co mohou zásahem způsobit na zemi. Hostem byl pilot vrtulníku UH-1Y Venom z 22. křídla vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Po studiu na UNOB létal zhruba deset let na Mi-171Š a nalétal na nich přes tisíc hodin. Po příchodu platformy H-1 do české armády přesedlal na „UHáčko“, které popisuje jako „zběsilého závoďáka“. Jako pilot se účastnil i mise v Polsku, kde česká armáda pomáhá střežit vzdušný prostor východní hranice NATO. V čem se liší údržba západních a sovětských strojů? Jak vypadá navádění na cíl od polských radarů nebo z AWACSů? A co by mohlo nahradit Mi-171Š: Black Hawk, Caracal, nebo vysněný Chinook? 🎥 Rozhovor jsme natočili v polním studiu na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě.

Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Kolik vozidel se letos podaří zkompletovat? Proč armáda nakonec zvolila 30milimetrový kanón místo silnějšího 35 nebo 40mm, jako mají Švédové? A proč padla volba na osádkovou věž? CV90 představuje generační skok oproti BVP-2. Je to systém, který pracuje s obrovským množstvím dat, sdílí informace a mění způsob, jakým mohou velitelé vnímat bojiště. Armáda proto bude muset změnit výcvik, doktrínu i samotný „mindset" lidí. S Milanem Zvirinským proto rozebíráme, co všechno se bude muset změnit v hlavách českých vojáků. Zvirinský je ředitel projektů a vývoje ve státním podniku VOP CZ a aktuálně vede českou část programu CV90. Předtím strávil více než tři desetiletí v armádě, působil jako náčelník štábu 7. mechanizované brigády a prošel misemi na Balkáně, v Afghánistánu i Mali. Zkušenosti má také z velitelství NATO v Nizozemsku a Belgii. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě. Jak vypadá balistická ochrana CV90 v porovnání s BVP-2? Co všechno dokáže aktivní ochrana proti protitankovým střelám a dronům? Jakým způsobem si vozidla vyměňují data se štáby? A jaký modernizační potenciál skýtá CV90 do budoucna?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami? Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě. Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak. Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ S plukovníkem Josefem Daňhelem, náčelníkem štábu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, jsme v našem mobilním studiu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil mluvili o tom, jak se česká armáda připravuje na nové podoby válčení. Jakou roli hraje a bude hrát v konfliktech umělá inteligence? A hrozí, že velitelé začnou její doporučení pouze „odklikávat“? S nástupem nových technologií souvisí i otázka zabezpečení moderních zbraňových systémů, jako jsou F-35 nebo CV90. Jak by měla vypadat kybernetická bezpečnost těchto systémů a proč ji nelze řešit až na konci akvizičního procesu? Od technologií jsme se dostali také k informačnímu působení. Co vlastně znamená strategická komunikace? Jak se liší od informačních a psychologických operací? Mluvili jsme o odolnosti společnosti, kritickém myšlení i o tom, jak může armáda pomáhat, aniž by překročila hranici mezi informováním a manipulací. Nakonec jsme otevřeli i jeden z největších problémů informačních a kybernetických sil: nedostatek lidí. Armáda soutěží o technické specialisty, forenzní analytiky, plánovače i právníky s civilním sektorem. Navíc musí umět řídit jejich kariéry a udržet jejich znalosti v širším bezpečnostním systému. Josef Daňhel je v armádě od roku 2001, prošel zahraničními operacemi v Kosovu a Afghánistánu, působil u prvního německo-holandského sboru NATO a studoval strategická studia na US Army War College.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu? A co lze z voleb do Dumy vyčíst o náladách v ruské společnosti? Ruská ekonomika je pod tlakem, ale zatím se nehroutí a Moskva je nadále schopna financovat válku. S rusistou a politologem Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd UK probíráme, jak dlouho může tento model fungovat, zda Rusku skutečně docházejí lidé a jak by mohla vypadat mobilizace. Řeč je také o obcházení západních sankcí, západních firmách, které v Rusku stále působí, a možnosti, že se po skončení války ekonomické vazby mezi Ruskem a Evropou znovu rychle obnoví. Věnujeme se také tomu, co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu, a ruským parlamentním volbám a tomu, co z jejich výsledků lze vyčíst o podpoře Putinova režimu a války v ruské společnosti.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit.  Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Dokáže si armáda některé drony vyrábět sama pomocí 3D tisku? Jak budou drony spolupracovat s dalšími zbraněmi v rámci „sensor-to-shooter“ cyklu? A potřebuje Česko obří drony typu Reaper nebo Triton? V rozhovoru s kapitánem Davidem Hrachovinou, náčelníkem střediska bezpilotních systémů u 533. praporu, jsme rozebírali, jakou dnes mají v české armádě roli drony, jak se budou cvičit jejich operátoři a proč může být rok 2027 v jejich využívání zlomový. Věnovali jsme se také tomu, jak do práce s drony vstupuje umělá inteligence, kam směřují autonomní systémy a jak se armáda připravuje na obranu proti dronům. Řeč přišla i na testovací cvičení Drone Shield a na zkušenosti zemí NATO, které jsou v používání dronů nejdál.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Válka budoucnosti bude stále transparentnější. Družice, drony, kamery, mobily a další senzory budou vytvářet obrovské množství dat o tom, co se na bojišti děje. Pro velitele tak nebude klíčové jen informace získat, ale především je včas vyhodnotit a správně podle nich rozhodnout. S plk. Ing. Denisem Dúbravčíkem, pilotem L-159 a bývalým velitelem 212. taktické letky, jsme mluvili o tom, jak se mění způsob vedení války a co znamenají Multi-Domain Operations pro budoucnost české armády a celé Aliance. Probrali jsme propojení jednotlivých domén, digitalizaci, umělou inteligenci i to, proč samotné moderní zbraňové systémy nestačí. Došlo i na kvantové technologie, vesmírnou doménu, autonomní systémy a budoucnost pilotovaných letounů. Na závěr rozhovoru zve plk. Dubravčík všechny na Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Na místě budeme i my, podcast 10꞉35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka!

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Dny NATO se za více než dvacet let proměnily v jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v Evropě. O jejich historii, organizaci i letošním programu jsme mluvili se Zbyňkem Pavlačíkem, předsedou spolku Jagello 2000 a hlavním organizátorem Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky. Letos dorazí desítky letadel a vojenské techniky z řady zemí včetně Německa, které je hlavní partnerskou zemí. Návštěvníci uvidí například premiéru české C-390 Millennium, nově také prezentaci systému protivzdušné obrany SPYDER nebo legendární britské Red Arrows. Na Dnech NATO budeme i my, podcast 10:35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka v Ostravě!

Proč evropské elity před první světovou válkou věřily, že válka je nevyhnutelná? A jak se z atentátu v Sarajevu během několika týdnů stal konflikt, který vtáhl téměř celou Evropu? S Ondřejem Houskou jsme mluvili o příčinách první světové války, o tom, proč Rakousko-Uhersko vidělo v konfliktu možnost, jak posílit svou pozici, i o německých strategických chybách, které nakonec přispěly k válce na dvou frontách. Dostali jsme se také ke vstupu Spojených států do konfliktu a ke vzniku poválečného mýtu o „ráně dýkou do zad“. Ondřej Houska je redaktor Hospodářských novin, věnuje se Evropské unii a české evropské politice. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu, získal Ph.D. z historie na Univerzitě Karlově a je autorem knihy Strůjci apokalypsy: Kdo může za nejdůležitější válku dějin?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Ruské síly se na Ukrajině dál pomalu posouvají vpřed. Největší tlak je na Donbasu, kde se bojuje o Kosťantynivku a Dobropillju. Zároveň se mění způsob vedení bojů, po dlouhé době se objevil mechanizovaný útok s tanky vybavenými aktivní ochranou proti dronům a ruské letectvo si může kvůli nedostatku ukrajinských střel Patriot dovolit operovat blíže frontě. Ve druhé části Šortky se věnujeme rusko-čínské podpoře Íránu a nové jaderné dohodě mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Může dohoda otevřít cestu k jadernému zbrojení dalších států Blízkého východu?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Rusko ztrácí vliv na Kavkaze. Arménie mu přestává věřit, Ázerbájdžán získal zpět Náhorní Karabach a do regionu stále výrazněji vstupují Turecko a Írán. Kdo nahradí Rusko? Tereza Soušková tři roky vedla České centrum v Kyjevě a dlouhodobě se věnuje postsovětskému prostoru, Rusku a Kavkazu. V rozhovoru popisuje proměnu Ukrajiny po letech války, vyčerpanou ukrajinskou společnost a otázku, co by vlastně muselo nastat, aby válka skutečně skončila. Mluví také o tom, proč Rusko nechalo Arménii napospas Ázerbájdžánu, jak ruské oslabení proměnilo mocenskou rovnováhu na Kavkaze a proč v regionu sílí vliv Turecka a Íránu. Dostáváme se i ke Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii a k tomu, proč Gruzie nevyužila ruského oslabení.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by se stalo, kdyby československá armáda v srpnu 1968 dostala rozkaz postavit se sovětské invazi? V roce 1968 měla československá armáda kolem 220 tisíc mužů, deset divizí a patřila v rámci Varšavské smlouvy mezi lépe vybavené a vycvičené armády. Jenže na invazi z východu nebyla připravena. Její divize byly rozmístěny především podél západních hranic, protože jejím hlavním úkolem bylo připravit se na případný útok ze strany NATO. V rozhovoru se dostáváme k tomu, jaké informace měla armáda před invazí, proč politické vedení varování před sovětským zásahem podcenilo a co se odehrávalo na generálním štábu v noci z 20. na 21. srpna. Mluvíme také o důstojnících, kteří připravovali plány odporu, vyváželi zbraně a materiál nebo sledovali pohyb okupačních jednotek. Daniel Povolný působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a dlouhodobě se věnuje dějinám československých ozbrojených sil.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Velitel Velitelství pro operace o principu “Fight Tonight”, akvizičním dluhu AČR a stavu záloh. Generálmajor Jaroslav Míka velí od srpna 2026 Velitelství pro operace AČR. Během své kariéry létal na letounech L-159 Alca a JAS 39 Gripen, velel 21. základně taktického letectva, působil na Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany a v rámci zahraničního nasazení velel misi Baltic Air Policing v Litvě. Je absolventem Vojenské akademie v Brně, Air War College v USA a Royal College of Defence Studies ve Velké Británii. Ještě jako zástupce velitele Velitelství pro operace měl na starost agendu spojenou s letním DVC: „Je lepší být připraven třeba s vz. 58 než nepřipraven s Brenem dvojkou,” hodnotí obecné odhodlání uchazečů o dobrovolné vojenské cvičení. Velitelství pro operace je multidoménové velitelství, které propojuje vzdušné, pozemní a teritoriální síly, kybernetické a vesmírné schopnosti. V případě krize odpovídá také za plán Obrana a Host Nation Support pro NATO. Generál Míka v rozhovoru mluví o akvizičním procesu, který se podle něho daří zrychlovat a zefektivňovat, o cíli 10 tisíc lidí v aktivních zálohách a navyšování počtu vojáků z povolání až na 37 tisíc. Ze všeho nejvíce ale odpovídá na zásadní otázku pro českou společnost: Jsme připraveni na případný konflikt vysoké intenzity?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jakou roli má dnes ve válce levná masa (Affordable Mass)? Proč Evropa nedokáže vyrábět zbraně ve velkém? A jak může Česko využít svou průmyslovou základnu? Tomáš Pardek a Ivo Kramoliš v rozhovoru popisují, jak se po roce 2022 zrychlil inovační cyklus. Obranný průmysl dnes dokáže rychleji reagovat na potřeby armády. Ukrajina své drony, střely a další platformy dokáže iterovat i v řádu dní. S rychlostí vývoje ale souvisí i další otázka: dokážeme tyto technologie vyrábět ve velkém? Právě masová výroba je jedním z problémů evropského obranného průmyslu. Jednotlivé armády mají rozdílné požadavky, certifikace i výrobní postupy. Proč je evropská výroba tak roztříštěná a může větší unifikace požadavků pomoci nastartovat skutečnou masovou výrobu? Tomáš Pardek je Director Product Business Development ve společnosti AviaNera Technologies, která vyrábí pohonné jednotky pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraňové systémy. Ivo Kramoliš je ředitelem PwC ČR pro obranný a bezpečnostní sektor a příslušník Aktivní zálohy AČR.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Studenti mají za sebou další ročník letního dobrovolné vojenské cvičení, které se na rozdíl od klasického Kurzu základní přípravy pro vojáky z povolání a aktívní zálohy liší hlavně v tom, že jej lze absolvovat v řadě útvarů po celé České republice, například i u Hradní stráže. A hned dva absolventy tohoto letního výcviku pro studentstvo jsme si pozvali k nám do podcastu a zjišťovali jsme, jaká byla jejich motivace, co si z kurzu odnesli a jak jej celkově hodnotí.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠⁠👈 „Mechanizované síly rozhodně neskončily. Díky své palebné síle a schopnosti ochrany zůstane mechanizovaná pěchota i nadále královnou bojiště.“ Podle Miroslava Maixnera vedlo dogmatické chápání zkušeností z Afghánistánu k tomu, že armády začaly zapomínat na některé podstatné součásti práce mechanizované pěchoty. BVPéčka a tanky ale zůstávají rozhodující silou na bojišti. Proměňuje se především prostředí kolem nich a armády musí mechanizované pěchotě zajistit podporu, která ji umožní uspět. Naším hostem je podplukovník Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu. Téměř celou svou kariéru strávil u bojových jednotek, třikrát byl na misi v Afghánistánu a podílel se na přípravě zavedení bojových vozidel CV90 do Armády České republiky. V rozhovoru se zaměřujeme na transformaci 74. mechanizovaného praporu, přípravu na CV90, změny, které nová technika přinese do výcviku i organizace jednotek, personální naplněnost útvaru i zapojení aktivních záloh.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠👈 Hostem Šortky je Petr Mlejnek, bývalý příslušník českých zpravodajských služeb. V rozhovoru hodnotí dosavadní průběh konfliktu na Blízkém východě, vysvětluje, proč podle něj nebyl naplněn žádný ze strategických cílů americké operace a předpovídá, že už v nejbližších dnech mohou Spojené státy přistoupit k dalšímu rozsáhlému leteckému úderu s cílem dostat íránský režim na kolena. Ignoroval Trump informace svých zpravodajských služeb? Jak velkou část dnešní zpravodajské práce tvoří OSINT? A jak dlouho se Írán na podobný konflikt připravoval? Ve druhé části rozhovoru se věnujeme současnému dění na Ukrajině. Probíráme změny ve velení ukrajinské armády, rekonstrukci vlády i možné scénáře dalšího vývoje války.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠👈 Kde dnes končí role člověka, co už zvládne AI a jak blízko jsme plně autonomním zbraňovým systémům? V rozhovoru jsme mluvili o tom, proč se veřejnost autonomních zbraní obává, jak experimentální výzkumy mění pohled na důvěru v algoritmy a proč se představy o „zabijáckých robotech“ často rozcházejí s realitou. Dostali jsme se také k tomu, kdo dnes udává tempo ve vývoji vojenské AI a jaké technologie pravděpodobně promění budoucí války. Ondřej Rosendorf působí na Univerzitě Karlově a dlouhodobě se věnuje novým vojenským technologiím, kontrole zbrojení a výzkumu veřejného mínění o použití vojenské síly.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠👈 | Bez kvalitních zdrojů se debata o obraně rychle mění v dojmy. V této Šortce proto procházíme odborné časopisy, které stojí za to sledovat, pokud chcete bezpečnostní politiku chápat trochu hlouběji. Proč je International Security považován za absolutní špičku oboru, jaké debaty se na jeho stránkách vedly během studené války i po ruské invazi na Ukrajinu a které další časopisy stojí za to číst?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠👈 Kapitán Ondřej Španko je pilotem JAS-39 Gripen u 211. taktické letky a trojnásobným display pilotem. Létal na strojích L-39 Albatros, L-159 ALCA i JAS-39 Gripen, absolvoval Squadron Officer School v americké Alabamě a působil na aliančních misích Air Policing v Pobaltí a na Islandu. Na proudových letounech má nalétáno více než dva tisíce hodin. Co se děje od chvíle, kdy zazní Alpha Scramble? Dvojice Gripenů musí být do patnácti minut ve vzduchu, přestože piloti předem nevědí, zda míří k civilnímu letadlu se ztraceným spojením, nebo k cizímu vojenskému stroji. Španko vzpomíná také na svůj první ostrý start v Pobaltí, kdy postupně identifikoval několik ruských letounů pohybujících se mezi Ruskem a Kaliningradskou oblastí. Na pilota Gripenu působí během display sestavy opakovaně přetížení sedmi až devíti G. Krev se přesouvá do dolní části těla a plic, zorné pole se zužuje a pilot musí vědomě zatnout svaly a používat speciální způsob dýchání. „Jedna chyba může znamenat, že let dopadne katastrofou,“ říká Španko o vertikálních manévrech v malé výšce.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠👈 Summit NATO v Ankaře mohl dopadnout mnohem hůř. Donald Trump nerozbil Alianci, neoznámil odchod Spojených států z Evropy a během samotného jednání nepřišel žádný velký výbuch. Horší zpráva je, že tím nezmizel žádný z dlouhodobých problémů NATO. Amerika se dál obrací k Pacifiku, Evropa musí převzít větší část odpovědnosti za vlastní obranu a česká debata o obranných výdajích nekončí jen proto, že nás v Ankaře nikdo veřejně neseřval. S Vojtěchem Bahenským rozebíráme, co všechno setkání lídrů NATO ukázalo: Jakou roli sehrál Mark Rutte, který dokázal setkání diplomaticky „odminovat“? Co si z Ankary mohl odnést Vladimir Putin? A kdy se evropské peníze propíšou do reálné vojenské síly?

Vrtulník Black Hawk patří k nejikoničtějším vrtulníkům západního světa. LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? VSTPENKY 👈 Vznikl jako odpověď americké armády na zkušenosti z Vietnamu, měl nahradit legendární Huey a od začátku byl konstruován jako odolný, robustní a dlouhodobě udržitelný stroj. Proč platforma po více než padesáti letech zůstává důležitou součástí vojenského letectva desítek států světa? Hostem byl Radim Jansa, který se specializuje na prodej vrtulníků UH-60 Black Hawk. V české společnosti Helicopter Alliance působí jako Senior Sales Manager a byl zároveň jejím prvním zaměstnancem. Vystudoval letectví a kosmonautiku na ČVUT.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Tak je to tady. Prošel si celým rekrutačním kolečkem. Víš, co to aktivní záloha je, byl si na zdravotní prohlídce, splnil si fyzické testy a absolvoval jsi KZP ve Vyškově. Vítej mezi námi! Jenomže... co teď? Jedeš poprvé na výcvik s útvarem, který sis na začátku své cesty vybral a nevíš co od toho čekat, jak se dál chovat, co dělat/nedělat, zkrátka tenhle díl je o tom, jak být dobrým záložákem následující roky po prvotním výcviku. Vzdělávání, reprezentace armády, zajištění vlastního materiálu, zodpovědný přístup k uniformě, dobrá docházka na cvičení útvaru a účast na různých závodech a akcích. O tom všem se bude v posledním díle naší minisérie bavit Michael a Petr.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Spojení drží z 99 procent Starlink. Silnice mizí pod sítěmi. Auta chrání klece a měkká balistika. Vojáci neustále pozorují oblohu a poslouchají bzučení. Na pozicích mohou zůstat i více než dvě stě dní. Dobrovolník MAC v rozhovoru popisuje válku, která podle něj v mnoha ohledech připomíná sci-fi. „Dneska je to válka, která je jak někde z Predátora,“ říká. Ukrajina by pro nás měla být varováním: „My jsme připraveni furt na války, který už tady byly. Nejsme připraveni na válku, která teď je.“ MAC je český dobrovolník na Ukrajině, instruktor a koordinátor přímé pomoci frontovým jednotkám. Přes 20 let sloužil v Armádě České republiky, absolvoval mise v Kosovu a Afghánistánu, u Bachmutu působil jako zdravotník a dnes vozí ukrajinským jednotkám drony, baterie, noční vidění, Starlinky i další vybavení.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Ruská invaze na Ukrajinu ukončila přesvědčení, že Arktida může zůstat stranou světových konfliktů. Arktické státy pozastavily spolupráci s Ruskem a region se definitivně vrátil do popředí globálního mocenského soupeření. Jak se promněňoval strategický význam Arktidy? Proč Rusko usiluje o kontrolu Severní mořské cesty? Dokáže NATO napravit nedostatky v logistice, satelitním pokrytí a ledoborcích? Jaké ambice má v regionu Čína? A proč Donald Trump znovu otevřel otázku Grónska? Barbora Halašková je delegátkou České republiky v Mezinárodní vědecké komisi pro výzkum Arktidy a působí na FSS MU.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Je 18. června 1942 krátce po čtvrté hodině ranní. Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici je ponořený do naprosté tmy. Hlavní chrámovou lodí pomalu postupuje zhruba čtrnáct ozbrojených mužů z řad gestapa a SS. Závěrečný díl minisérie Výsadky do Protektorátu sleduje nejen poslední boj parašutistů v kostele, ale rozebírá i následné represe, poválečnou paměť a současné průzkumy kostela a krypty. Co se odehrávalo v prvních minutách po vstupu gestapa do kostela? Jak s památkou parašutistů zacházel minulý režim? A co ukázal nedávný průzkum chrámu? Odpovědi přináší historik Zdeněk Špitálník, který se specializuje na dějiny československé armády první poloviny 20. století a je kurátorem sbírkových fondů stejnokroje a výstroje ve Vojenském historickém ústavu.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Je česká infrastruktura připravena na přesuny spojeneckých vojsk? A co dnes nejvíce komplikuje vojenskou mobilitu v Evropě? Pokud by dnes vypukla krize na východním křídle NATO, klíčovým úkolem České republiky by bylo umožnit přesun a podporu spojeneckých armád mířících na východ. Podplukovník Pavel Netolický patří mezi největší české odborníky na Host Nation Support (HNS). V armádě slouží více než 25 let a na budování schopností podpory spojeneckých vojsk se podílí prakticky od jejich vzniku. Stál u prvních velkých přesunů amerických jednotek přes Českou republiku a dnes vede oddělení HNS u Agentury logistiky.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jak se český bubeník dostane až do mezinárodního orchestru NATO? Nadrotmistr David Pekař je příslušníkem Vojenské hudby Olomouc a aktuálně působí v Belgii jako člen SHAPE International Band, mezinárodního orchestru NATO. V rozhovoru popisuje svou cestu od studia na konzervatoři přes vstup do armády až po službu v aliančních strukturách. Vysvětluje, jak funguje unikátní orchestr NATO a proč služba vojenského hudebníka zdaleka neznamená pouze koncertování.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jiří Hoffman slouží u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích. Je velitelem družstva protiletadlového raketového systému blízkého dosahu  RBS 70 NG. Vedle toho je instruktorem střelecké a taktické přípravy a osmkrát mistrem České republiky v různých střeleckých disciplínách. Do armády se před více než deseti lety dostal skrz zálibu v Airsoftu/MilSim. S klidem přiznává, že zkušenosti z airsoftu ho provedly skrz KZP ve Vyškově. V rozhovoru popisuje, jak funguje protivzdušná obrana, jaké zkušenosti si odvezl z působení v Litvě a jak se po válce na Ukrajině změnil v armádě pohled na význam PVO. Řeč je ale také o výcviku vojáků, aktivních zálohách, střelecké přípravě i o tom, jak se z airsoftového nadšence stal profesionální voják.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„Ty jseš voják jak z kozí p*či patrontaška.“ Věta, která změnila Václavu Marhoulovi život. Režisér Tobruku a Nabarveného ptáčete popisuje svou cestu od filmu až ke speciálním silám. Ve 48 letech zhubl šestnáct kilo, prošel výběrkem a dalších dvanáct let sloužil u aktivní zálohy 601. skupiny speciálních sil. Dnes opakovaně jezdí pomáhat na Ukrajinu a podporuje napadenou zemi skrze neziskovou organizaci Člověčina. V rozhovoru vzpomíná na absurdní začátky aktivních záloh, mluví o tom, co se změnilo po roce 2014 a jakými reformami musí aktivní zálohy ještě projít. Popisuje také, jak zkušenosti z armády promítl do natáčení Tobruku a proč se rozhodl herce poslat na tvrdý vojenský bootcamp.

Je ráno 27. května 1942. Reinhard Heydrich vyráží ze svého sídla v Panenských Břežanech do Prahy... Jaké předměty připomínající život a činnost výsadkářů se do dnešních dnů dochovaly a kde je lze vidět? Jak vypadaly speciálně upravené bomby připravené britskou SOE? A co se dělo v prvních hodinách a dnech po atentátu? Odpovědi přináší historik Zdeněk Špitálník, který se specializuje na dějiny československé armády první poloviny 20. století a je kurátorem sbírkových fondů stejnokroje a výstroje ve Vojenském historickém ústavu.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️V nové epizodě rozebíráme český „Hobitín“, zemi, která roky podceňovala obranu, spoléhala na americké garance a dnes zjišťuje, že svět kolem ní se změnil rychleji, než byla domácí politika schopna pochopit. Splnilo Česko někdy reálně 2 % HDP na obranu, nebo jen kreativně pracovalo s metodikou NATO? Jak hluboko skutečně sahají problémy české obrany a proč nestačí jen navyšovat rozpočet? A čím to je, že si polská společnost dokázala vybudovat konsenzus na potřebě budování obranyschopnosti, zatímco Česko v mnoha ohledech stále přešlapuje na místě?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jak by vypadala čínská invaze na Tchaj-wan? Kdo je Miroslav Hlaváč, který má vystřídat Karla Řehku v čele generálního štábu? Stačí české armádě plánovaných 32 tisíc vojáků? Ukáže se nakonec, že klasický tank je proti dronům lepší řešení než BVPéčka? A podaří se Rusku v létě přiblížit ke Slovjansku a Kramatorsku?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co všechno lze zjistit z veřejných dat o pohybu letadel? Co bylo vidět před invazí na Ukrajinu a útokem na Írán? Kde končí OSINT a začíná bezpečnostní riziko? A proč Česko nemá realistickou alternativu k F-35? Vojtěch Gibiš je novinář, dramaturg Zóny ČT24, editor zahraniční redakce České televize a člověk, který se dlouhodobě věnuje OSINTu. Konkrétně sledování a vyhodnocování veřejně dostupných dat o pohybu letadel: od tankerů a transportních strojů až po AWACSy, strategické bombardéry nebo vládní speciály.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ „Speciální síly nejsou práce od sedmi do čtyř. Je to životní styl.“ Michal Kadlec strávil u 601. skupiny speciálních sil devatenáct let. Mluví o tlaku kolektivu, důvěře v tým a službě, ve které se slabý článek rychle pozná. Michal Kadlec prošel už na konci 90. let Ranger kurzem, následně důstojnickým kurzem u mariňáků a čtyřmi bojovými misemi. Zažil českou armádu ve chvíli, kdy ještě doháněla Západ nejen výstrojí, ale hlavně hlavou. Od výcviku, který podle něj působil jako „rok osmdesát“, přes chest rigy šité u švadleny, otevřené Land Rovery v Afghánistánu až po spolupráci s americkými ODA týmy.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ „Ceuta a Melilla to je jednoznačně oblast, kde může dojít k horkému konfliktu.“ Německo poprvé po dekádách představilo novou vojenskou strategii a během příštích let se může znovu stát nejsilnější vojenskou silou evropského kontinentu. Česko mezitím váhá a hrozí mu, že se ocitne bezbranné v Evropě, kde budou nadále slábnout americké bezpečnostní garance a jednotlivé státy se v případné krizi budou soustředit samy na sebe.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Jak motivovat lidi, aby dobrovolně věnovali týdny svého času obraně státu a zároveň na tom netratili? Společně s dlouholetým příslušníkem AZ Honzou Mattauchem, rozebíráme, jak se vyvíjel systém odměňování aktivních záložáků, proč byl ten původní dlouhé roky prakticky nefunkční a jaké paradoxy přináší ten současný. Jak fungují náborové a stabilizační příspěvky? A proč je stabilizák v některých případech daněný a v jiných nikoli? Proč je finančně nejvýhodnější odcvičit pouze nezbytné minimum dní a jaké dopady to má na kvalitu výcviku a fungování jednotek? A jak nastavit systém tak, aby byl spravedlivý a dlouhodobě udržitelný?

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Parašutisté ze skupiny Anthropoid se po navigační chybě ocitají desítky kilometrů od plánovaného místa vysazení. V neznámém prostředí navazují první kontakty a začínají obnovovat zpřetrhané vazby mezi jednotlivými skupinami domácího odboje. Třetí díl minisérie sleduje období od prvních dní po seskoku až po jaro 1942, kdy se parašutisté postupně připravují na svůj hlavní úkol. Jak se podařilo Gabčíkovi s Kubišem v Protektorátu zakonspirovat? Proč se část domácího odboje snažila zastavit připravovaný atentát? A jak to bylo s údajnými vedlejšími akcemi parašutistů, například s přípravou únosu agenta A-54? Odpovědi přináší historik Zdeněk Špitálník, který se specializuje na dějiny československé armády první poloviny 20. století a je kurátorem sbírkových fondů stejnokroje a výstroje ve Vojenském historickém ústavu.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jak funguje přechod z aktivní zálohy do profesionální armády? Kpt. Ing. Přemysl Prášek začínal jako trenér a podnikatel ve fitness. Během covidu, který jeho podnikání ukončil, začal učit na základní škole. V roce 2018 vstoupil do aktivních záloh a stal se minometčíkem u 44. lehkého motorizovaného praporu. Zlom přišel ve chvíli, kdy dostal nabídku přejít do profesionální armády. Dnes je tiskový informační důstojník při KVV hl. m. Prahy a náčelník skupiny POKOS (Příprava občanů k obraně státu) v Praze, což je vzdělávací program Ministerstva obrany ČR, který má za cíl informovat veřejnost o nutnosti obrany státu. V rozhovoru popisuje jak funguje přechod z AZ do VZP. Mluví o výcviku, první reálné zkušenosti ze služby i o tom, co dnes dělá jeho POKOSácký tým. Zaujalo vás povídání? Podívejte se na Facebook a Instagram 111. praporu územní obrany – Aktivní zálohy KVV Hlavního města Prahy.