Týdeník Respekt

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h. 📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům. 🔔 Odebírejte Respekt na YouTubeNenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu. #tezkytyden #respekt #satira #politika

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury - tentokrát natočeném živě na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava - spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: reakce kulturní scény na aktuální kroky ministerstva kultury včetně odvolání šéfa dozorčí rady Státního fondu kinematografie Petra Dvořáka odhalení sochy Vladimíra Durbáka Medzi nami před Strakovou akademií investici Elona Muska do společnosti Skydance Corporation rozhovor se spisovatelkou Leuou Ypi dokumenty Nathana Fieldera a Lance Oppenheima Uvidíš všechno, Reginy Schilling Ingeborg Bachmann: Někdo, kdo byl kdysi já a Markéty Sehnalové Mucha: Mrdá mně v hlavě album The Holy Bible Live kapely Manic Street Preachers knihy Guzel Jachiny Ejzen (Prostor) a Maggie Nelson Argonauti (NLN) žebříček 200 nejlepších rockových songů 21. století podle časopisu Rolling Stone koncerty saxofonisty Shabaky Hutchingse (La Fabrika 5. listopadu) a kapely Kabát (Ško-Energo Aréna Mladá Boleslav 7. listopadu), film Eleanor Coppoly Making Marie Antoinette a premiéru inscenace Dědictví aneb Kurvahošigutntág (Divadlo Na zábradlí 5. listopadu) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #84: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou. Česko se po nočním hlasování o koncesionářských poplatcích, po komunálních a také senátních volbách mění. Lidé vycházejí do ulic, k protestům se přidávají další a další instituce. Vyhovuje situace opozici, nebo je vláda vlastně spokojená, protože na konfliktu může vydělat? O tom si na Inspiračním fóru v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Vládnímu hnutí ANO se začíná vracet to, jakým způsobem byl z pátku na sobotu ve sněmovně projednán zákon, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V Turnově hnutí Andreje Babiše přišlo o své městské zastupitele, kteří prý nechtějí být zatížení celostátní politikou. Navazuje to přitom na události ze Semil, kde tento týden vůbec poprvé v tomto volebním období vystoupil poslanec z politického subjektu, za který byl do Sněmovny zvolen. Jde o poslance právě z ANO Davida Pražáka. Jaké jsou důvody jeho odchodu? Jaké další dopady má záměr kabinetu zrušit koncesionářské poplatky? A jak se dál vyvíjí povolební vyjednávání? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Tekutá společnost #30: S Dominikem Haškem o odvaze veřejně vystupovat proti zločinům Vladimira Putina, kritice NHL, nutnosti nazývat věci pravými jmény a také o výchově malých dětí. Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Jde o trend patrný napříč mnoha zeměmi: klukům se ve škole daří hůř než dívkám. Může za to rozdíl v socializaci, fakt, že známky neodrážejí jen vědomosti, i stereotypy o tom, že zatímco dívky mají znalosti našprtané, chlapci se nemusejí tolik snažit. Jeden další důvod odhalila francouzská výzkumnice Clotilde Napp, když se ponořila do výsledků testů PISA z let 2012 a 2018 a zjistila, že ve všech jedenašedesáti zemích přikládají patnáctileté dívky vzdělání mnohem větší důležitost než stejně staří chlapci. Čím je rozdílný názor způsoben? Jak by na zaostávání chlapců měla reagovat škola? A jak rodina? V nejnovějším díle podcastu Ženy XYZ o tom diskutují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Výtah Respektu: V Izraeli se konají volby, ve kterých lidé rozhodnou o rozložení sil ve 120 členném Knesetu. Jsou považovány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země. Mimo jiné i proto, že jsou to první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října roku 2023, a tedy i od války v Pásmu Gazy, ale také od války s Íránem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Hútíi. Jaká jsou hlavní volební témata? Jak to vypadá pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho současnou vládu? Jak se Izraelci a Izraelky staví k Pásmu Gazy a okupovaném Západním břehu? A s čím přichází opozice? I o tom mluví v úterní epizodě zpravodajka Českého rozhlasu na Blízkém východě Jana Karasová. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist s Dominikou Perlínovou o tématech nadcházejících kongresových voleb i možné modré vlně a vítězství demokratů v Texasu i na dalších nezvyklých místech. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček. Do amerických kongresových voleb (midterms) zbývá týden. O jak velkou část mandátů v obou komorách by mohli přijít vládnoucí republikáni? Budou volby referendem o prezidentství Donalda Trumpa? A co jsou klíčová témata a otázky, které před těmito volbami ve Spojených státech rezonují? Nejen o tom mluví Dominika Perlínová na základě reportážní cesty po USA v Zeitgestu. Ptal se jí Štěpán Sedláček. K tématu také doporučujeme tyto reportáže a rozhovory z USA: Socialismus už Američany neděsí. Levicoví demokraté se snaží přesvědčit, že se dokážou domluvit Přijdeme o vodu, vzduch i klid. A kvůli čemu? Aby nějací miliardáři ještě víc zbohatli? Trump do války s Íránem jít musel. Pak ale udělal všechno špatně, říká íránsko-americký analytik Američané jsou teď cyničtější a Trumpa považují za součást běžné politiky

Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h. 📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům. 🔔 Odebírejte Respekt na YouTube Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.#tezkytyden #respekt #satira #politika

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: divoké změny plánované ministerstvem kultury film Andreje Zvjaginceva Minotaur seriál Jana Prušinovského Oddíl B (OnePlay) knihy spisovatelky Ley Ypi Indignity: A Life Reimagined (Penguin Books) a kritičky Nathalie Olah Bad Taste (Dialogue Books) album Dopamine Chamber kapely Fontaines D.C. výstavy malíře Jana Knapa Okna do ráje (Arcidiecézní muzeum Olomouc) a Rajzovní deníky, mapy a průvodce – Ilustrátorstvo na cestách od renesance po současnost (Letohrádek Hvězda) mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (od 24. října) a výstavu Romana Košťála Voyer (od 29. října v Bold Gallery) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #83: Vládní koalice odstartovala plnění jednoho z hlavních předvolebních slibů: zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. Pro většinu opozičních, ale také vládních politiků k tomu překvapivě přistoupila v pátek a schválila noční i víkendové jednání. Jak zareaguje opozice? Věděl o zařazení bodu alespoň ministr kultury Oto Klempíř? O tom si povídají Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a František Trojan v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit.

V příštích několika dnech nás čekají parlamentní i prezidentské volby hned v několika evropských i mimoevropských zemích - prezidenta si bude vybírat Bulharsko a Brazílie a parlament Srbsko a Izrael. „Například Benjamina Netanjahua přímo podpořil americký prezident Donald Trump. To je poprvé, kdy americký prezident vstoupil aktivně do izraelských voleb. A Netanjahu toho v kampani využívá,“ říká v podcastu Dominika Perlínová. Jak? A o co se hraje v Bulharsku, Srbsku a Brazílii?

Tekutá společnost #29: Se známým galeristou o cenách obrazů, aukčních rekordech i emocích kolem prodejů. Proč sází zase na Fillu i Toyen? Mluví také o rodinné tradici a získávání lásky k umění v přírodě. Hostem podcastu Barbory Kroužkové byl galerista Martin Kodl. Proč i v další velké aukci sází na Emila Fillu a Toyen? Jak často doma za komunistů sundávali obrazy ze zdi a schovávali je? Jaký největší dar mu dal jeho otec a jak se předává láska k umění. Jak vybírá, co podpoří? A proč je to obrovská zodpovědnost i boj s vkusem?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

Denisa Boháčková je jediná Češka, která dlouhodobě žije v nejnebezpečnějším ukrajinském městě Chersonu. Pomáhá dodávat vybavení do tamních nemocnich a škol a je v kontaktu s místními dronaři. Mluví o tom, jak se situace v dřívějším oblíbeném letovisku u řeky Dněpr den ode zhoršuje, místní ale přesto zůstávají. “Kdyby odešli, města by se zmocnili Rusové a to nikdy nedovolí,” říká Boháčková. Moderuje Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou. Vychází speciál Respektu Děti z říše za displejem. Do Výtahu témata, která se týkají dětí narozených zhruba mezi lety 2010-2024, přišla představit Markéta Plíhalová. „Myslím si, že velkým tématem je teď odolnost. Mluví se o tom, že českým dětem, i dětem po celém světě, není úplně dobře. A někdo to rámuje, že děti nejsou odolné. Já si z toho ale vzala, že bychom měli přehodnotit, co odolnost je. Potom, co jsem pracovala na speciálu, vidím tu cestu v porozumění svým emocím a generace Alfa to bude zvládat lépe než my,“ shrnuje redaktorka. Kolik času české děti tráví online? Ví se, jaký vliv to má na jejich duševní zdraví? A proč děti a dospívající tolik pijí energetické nápoje?

Do Senátu se dostalo historicky nejméně žen od jeho založení v roce 1996 – jedna. Tím kleslo jejich celkové zastoupení v horní komoře ze 17 na 14. Senát však není homogenní jen genderově, ale také věkově nebo socioekonomicky. Proč je pro ženy těžké v těchto volbách uspět? A dařilo se jim na komunální úrovni lépe? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou a Kristýnou Jelínkovou. Povolební vyjednávání pokračují. V Praze si zřejmě vítězní Starostové a druzí Spolu přiberou třetího koaličního partnera. Nabídku v pondělí dostali Piráti. „Vypadá to, že nabídka bude složitá na přijmutí. Piráti mají priority v otázce bydlení, tam se do velké míry shodnou se Starosty, o něco méně se Spolu. V současné době to vyhodnotit je složité. Víme skoro jistě, že by neměli mít dopravu,“ říká v podcastu Filip Zelenka. Čeká se ale ještě na schůzku hnutí STAN s Prahou sobě. Mezitím v Brně už to vypadá na finální dohodu. „V úterý zástupci pěti subjektů oznámili, že vytváří koalici, smlouvu chtějí podepsat v pátek. V uplynulých dvou týdnech se diskutovali už o programu,“ shrnuje Kristýna Jelínková. Kdo v druhém největším českém městě složí koalici? A jaký příběh se odehrál v Ostravě?

Zeitgeist #43 s Radkem Bubnem o prezidentských volbách v Brazílii, nástupu pravice v Jižní Americe a zájmech Donalda Trumpa i Evropy v regionu. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček. V druhém kole brazilských prezidentských voleb proti sobě stane stávající hlava státu a nestor brazilské levice Luiz Inácio Lula da Silva, díky němuž se těší Amazonie větší ochrany, a proti němu pravicový senátor Flavio Bolsonaro. Vítězi prvního kola, synovi exprezidenta odsouzeného za pokus o puč, dávají průzkumy o něco větší šanci na vítězství. Bolsonaro by v mnohém navázal na politiku svého otce a také chce budovat vazby na Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. „Vítězství Flavia Bolsonara by znamenalo nástup nejvíce protrumpovského politika do druhé největší demokracie na západní polokouli. Americký kontinent by se stal kompletně trumpovským s výjimkou Kanady, Mexika a Uruguaye. Americký prezident by si mohl dovolit konat mnohem víc v rámci své takzvané Donroeovy doktríny, než dosud mohl, a také by se patrně dostal ke vzácným zeminám a surovinám v Brazílii,“ říká politolog a expert na Latinskou Ameriku Radek Buben. Jaká jsou rozhodující témata a voličské skupiny ve volbách jedné z největších demokracií světa? Co se změní, pokud většina Brazilců 25. října dá svůj hlas dalšímu Bolsonarovi? Jak s volbami v Brazílii souvisí náboženská víra? A jak vývoj v zemi s více než 220 miliony obyvatel zapadá do širších politických trendů v Jižní Americe i jinde ve světě? Nejen o tom mluví Radek Buben, který vede Oddělení latinskoamerických studií FF UK v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt. Ptal se Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s redaktorkou Magdalénou Fajtovou. Moderuje Eva Soukeníková. „Studentské protesty se rozšířily, staly se násilnějšími než doposud. Teď přerostly až do situace, kterou nejsme zvyklí vnímat snad ani ve Francii - rabování, zapálení radnice, těžce ranění, tisíce lidí ve vazbě,“ popisuje v podcastu redaktorka Magdaléna Fajtová, jak vypadala Francie o víkendu. Protesty pokračují i tento týden a premiér Sébastien Lecornu v této souvislosti vyzval některá města, aby zvážila dočasný zákaz vycházení. Proč se jsou Francouzi v ulicích? Jak se k problémům staví prezident Emmanuel Macron a francouzská vláda? A kdo nyní v kulisách hořící Paříže hraje o Elysejský palác?

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h. 📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům. 🔔 Odebírejte Respekt na YouTube. Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu. #tezkytyden #respekt #satira #politika

Druhé kolo senátních voleb má jasné výsledky, vládní hnutí ANO totiž nezískalo ani jeden mandát a naopak opoziční síly v podobě hnutí STAN a ODS obhájily své pozice. Při volbách se ale neopakoval trend z loňských sněmovních voleb, kdy voliči vyslali mezi zákonodárce rekordní množství žen, do horní komory se dostala z 27 kandidátů pouze jediná žena. Jak se promění dynamika vysoké politiky? Je STAN definitivně lídr opozice? A jak zareaguje na špatný volební výsledek Andrej Babiš? O tom se v podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- složení komise ministra kultury pro výběr nového vedení Národní galerie Praha - změny v grantové politice ministerstva kultury- festival dokumentárních filmů Ji.hlava- stažení knih Sally Rooney z prodeje ve Velké Británii- plánované pokračování seriálu Girls (HBO)- seriál Lanterns (HBO)- album She´s the Best Troye Sivana- desku Große Liebe písničkářky Nichtseattle- rozhovor s legendou hnutí Fluxus Kenem Friedmanem- výstavu Dominiky Fišerové a Ondřeje Navrátila Zahrada Hesperidek (Bold Gallery), album Dopamine Chamber a chystaný pražský koncert kapely Fontaines DC (30. října ve Sportovní hale Fortuna), výstavy Anna Jagellonská (1503-1547). Královna na prahu nové doby (od 22. října ve Valdštejnské jízdárně NGP) a Design pro Václava Havla (od 21. října v Jízdárně Pražského hradu)

(Omlouváme se za zhoršenou kvalitu zvuku.) Uplynul týden od komunálních voleb, na řadě míst už je o novém vedení radnic jasno, někde - jako třeba v Praze, v Brně nebo v Ostravě - se ještě jedná. Jak do skládání koalic prostupuje celostátní politika? Probíhá v hnutí STAN generační střet? A v čem je pro celostátní opozici inspirací Ústí nad Labem? Proč někde hnutí ANO vadí a jinde ne? O tom je Vládneme, nerušit #82 s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou, kteří vyrazili do terénu sledovat povolební jednání.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem z AMO Bulharsko zažívá velmi turbulentní dny: v úterý balkánská země ohlásila, že někdo zaútočil na lodě v těsné blízkosti jejích výsostných vod. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle úřadů se několik lidí pohřešuje. Šlo přitom už o druhý takový útok za předchozí týden. Bulharský premiér Rumen Radev nejdříve připustil, že logicky by z takového útoku těžila Ruská federace - ve čtvrtek ale na setkání lídrů EU v Bruselu zdůraznil, že žádné důkazy tomu podle něj zatím nenasvědčují. Není to přitom jediný incident, který Bulharsko tento týden řeší - někdo totiž zaútočil na pozemní antény satelitní internetové služby Starlink nedaleko Sofie. Radev tvrdí, že to byli žháři - opozice opět viní Rusko. "Bulharsko čekají zanedlouho další předčasné volby a společnost je nesmírně rozdělená - jednou z dělících linií je právě i vztah s Ruskou federací. Současný premiér Radev reprezentuje proruský směr, přesto připustil, že by útoky v Černém moři nejvíce hrály do karet Rusku," říká analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. "Je to zatím velmi čerstvá věc a mnoho toho nevíme. Opozice útok na antény Starlink okamžitě přiřkla Rusku a je tedy jasné, že i tyto incidenty a jejich interpretace zapadají do toho, jak je bulharská společnost ve vztahu s Ruskem rozdělená," dodává.

Tekutá společnost #28: Se spisovatelem a cestovatelem o jeho nové knize, historickém strachu v Sudetech, kouzlu Krušných hor, stavu občanské společnosti a radosti z prvního dítěte. Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574 • YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

S Ondřejem Kundrou o prvním slyšení v historickém špionážním případu a souvislostech s osudem Aleše K., kterého uvěznil Peking. U Městského soudu v Praze začal ostře sledovaný soud s údajným čínským špionem Jang I-mingem. Je viněný z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a je vůbec prvním stíhaným za tento paragraf v Česku. Na pozadí tohoto případu se ovšem hraje o výměnu vězňů - Čecha Aleš K. kterého v Číně zadrželi na konci června. Čeho se měl údajný agent s Číny pod novinářským krytím dopustit? A jak s tím souvisí tzv. únosová diplomacie? Nejen o tom mluví po první dnu soudního slyšení Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Ženy XYZ #66: V pondělí se konala demonstrace skupiny nevládních organizací požadující odvolání tří nových členů Rady vlády pro lidská práva: právníka Jakuba Kříže, aktivisty Daniela Blacka a filantropky Taťány Kuchařové. Vadí chybějící odbornost i fakt, že zejména první dva jmenovaní dlouhodobě požadují omezování práv určitých skupin - reprodukční svobodu žen nebo práva LGBT+lidí. Můžou protesty ovlivnit složení vládního orgánu? A je kritika oprávněná? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s emeritním ústavním soudcem Davidem Uhlířem o tom, proč Univerzita Karlova neinformovala studenty a pozůstalé, že mají nárok na satisfakci po tragédické střelbě a proč se tak klopotně zjednává náprava. “Jsem zvědav, jak se to dál vyvine, sleduji to s velkým napětím. Brzy to budou tři roky, co k tragédii došlo. Hrozí, že nároky studentů a pozůstalých se promlčí,” říka v podcastu (Ne)bezpečí Uhlíř. Moderuje Ondřej Kundra.

Výtah Respektu s analytikem Petrem Vidomusem o kampaních odmítajících výstavbu větrných elektráren. Moderuje Štěpán Sedláček. Pouze v jednom z jednadvaceti referend, které se konala během komunálních senátních voleb se lidé vyjádříli pro stavbu větrných turbín v katastru obce. Důvody pro to mají lidé různé, ale na řadu z nich mají vliv dezinformační kampaně a lidí z nichž se mnozí snaží na tématu boje proti větrníkům získat politický vliv. Jak v tom uspěli? Jejich působení dlouhodobě mapuje analytik AMO Petr Vidomus, který téma přibližuje ve Výtahu Respektu.

Zeitgeist #42 se Zuzanou Harmáčkovou a Lenkou Suchou o čtyřech různých verzích budoucího světa a Česka do roku 2100 sestavených vědci z ústavu Czechglobe, na které se můžeme připravit. Jak by mohl vypadat život v Česku za dvacet let a jak za sedmdesát let? Budou generace našich dětí žít v nehostinějším světě a společnosti nebo si poradí s krizemi a technologickými revolucemi a ve výsledku na tom budou lépe? To nikdo s jistotu neví, ale rozhodně se lze připravit na různé verze vývoje včetně zářné budoucnosti s vyšší kvalitou života či totálního rozpadu a bojůvek znepřátelených skupin na troskách kdysi prosperující společnosti. Budoucnost se ostatně rodí teď z našich nynějších rozhodnutí a aktivit. Čtyři vybrané Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 sestavili v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde hledali odpovědi na to - Jak mohou současné společenské, ekonomické, technologické nebo environmentální změny ovlivnit kvalitu života, fungování veřejné správy nebo podobu krajiny? K čemu došli, jak nad tím přemýšleli? Čím jsou jejich scénáře podložené? Co je překvapilo a jak nám to všem může pomoct? I na to hledá odpovědi dvojice spoluautorek studie Zuzana Harmáčková a Lenka Suchá v tomto Zeitgeistu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu s Tomášem Lindnerem o eskalaci druhé fronty války s Íránem a bojích v Jemenu. Moderuje Štěpán Sedláček. Při útoku na mezinárodní letiště v Rijádu o víkendu zemřelo nejméně 13 lidí a více než tři sta jich je zraněných. Na terminál dopadly rakety jemenských islamistů – Hútijů, kteří na západě země bojují se silami jemenské vlády podporované saudským letectvem. Letiště v saudské metropoli v pondělí zůstalo zavřené a Hútíjové vyslali na Saudskou Arábii další rakety i bezpilotní letouny. Rijád už slíbil odvetu. Co Hútijové útoky sledují? Zapojí se do konfliktu saudští spojenci Pákistán, Turecko nebo USA? A jak to teď vypadá s ohrožením dopravy v rudomořském průlivu Báb-al-Mandab? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h. 📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům. 🔔 Odebírejte Respekt na YouTube Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše podcasty 👉 https://www.respekt.cz/ytodber ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.

Satirický pořad věnující se české politice

Speciální díl podcastu Vládneme, nerušit s Kristýnou Jelínkovou, Evou Soukeníkovou, Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou. Senátní a komunální volby odhalily několik posunů na české politické scéně a to napříč spektrem. Vládní strany ANO, SPD a Motoristé sobě utrpěly řadu špatných výsledků, nejsilnější vládní strana oslabila ve většině krajských měst. Na druhou straně spektra, tedy v opozičním táboře, se zase na čele pelotonu definitivně usídlilo hnutí STAN, které dokázalo vyhrát volby v Praze i v Brně. Jak se to Starostům podařilo? Co může znamenat úspěch v prvním kole senátních voleb předsedy lidovců Jana Grolicha? O tom se ve speciálním díle podcastu Vládneme, nerušit bavili Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: problémy ministerstva kultury s přijetím nové státní kulturní politiky, naší účastí na knižním veletrhu ve Frankfurtu, vyhlášením divadelních Cen Thálie a výběrovým řízením na nové vedení NGP neúčast České televize v soutěži Eurovize 2027 filmy Alejandra G. Iňárritua Digger a Cristiana Mungia Fjord pětadvacáté výročí přehrávače iPod výstavy Argus & Medusa: O naději v těžkých časech (DOX) a Siegfried Herz: Velké poledne (Trafo Gallery) rozhlasový seriál Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu (Čro Plus) knihy Mariany Enríquez Co nám oheň vzal a Tohle je moře (Host), Nory Bossong Náměstí Říšského kancléře (Argo) a Jaroslava Částky Pět kajícných (Argo) album These Killing Times písničkářky Emmy Ruth Rundle a její koncert v Paláci Akropolis (27. března 2027), román Daniela Kehlmanna Šálivá hra světla (Argo) a výstavu Rosťa Osička 70 – Obrazy (od 15. října v Galerii Lapidárium)

Vládneme, nerušit #81: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouHejtman Jan Grolich dostává v posledních týdnech předvolební kampaně značnou dávku pozornosti od předních osobností hnutí ANO, jeho jméno začal zmiňovat i sám premiér Andrej Babiš. Obává se nejsilnější vládní hnutí jeho možného úspěchu? Volební kampaň před komunálními a senátními volbami naznačila i odpovědi na další důležité politické otázky: bude chtít liberální hnutí STAN vládnout s liberály? Potvrdí Motoristé sobě svojí pozici v české politice? A v jaké formě je současná ODS? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Přemyslem Jiruškou, Vítem Svobodou a Martinem Uhlířem o letošných vědeckých nobelovkách. Jaké objevy si letos vysloužily Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii? A jak změnily dané obory? Nejen to ve zvláštním vydání Výtahu Respektu přibližuje profesor Přemysl Jiruška, vedoucí Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty UK, Vít Svoboda z VŠCHT Praha a vědecký novinář Martin Uhlíř. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: ⁠Nobelovu cenu za fyziku získal „lovec“ částic přilétajících ze vzdálených galaxií⁠

Tekutá společnost #27: S bývalou ředitelkou Českého centra v Tbilisi o ruském útlaku, stavu veřejné debaty nejen v Gruzii i výchově k demokracii v multikulturní rodině Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Ivana Bursíková,bývalá šéfka Českého centra v Tbilisi. Jak na centrum dopadá politika ministra Macinky? Proč Gruzii dál ovládají traumata ze sovětské minulosti a kdy posílí demokratická část společnosti? V jakém stavu je česká veřejná debata a na co si musíme dát pozor? Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574 • YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Speciální Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Univerzity KarlovyGenerace Z vstoupila do Poslanecké sněmovny. Dvacátníci a třicátníci tak již naplno spolurozhodují o našich životech a to navíc v rekordním množství. Mají ale reálnou moc a jsou svými staršími kolegy vyslyšeni? Jaká jsou jejich témata? A umí se spolu domluvit lépe i napříč opozicí a koalicí, na rozdíl od starších kolegů? O tom si v Kampusu Hybernská u příležitosti zahájení akademického roku Karlovy univerzity povídali Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a František Trojan.

Výtah Respektu: Už 9. a 10. října budou Češi rozhodovat o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech sedět v zastupitelstvech. Zhruba třetina země bude volit také své zástupce a zástupkyně do horní komory Parlamentu. O co ve volbách jde? Jak v komunálních volbách volit jednotlivé strany či kandidáty? Jak konkrétně chtějí splnit své sliby týkající se dostupného bydlení? A co se nepovedlo první dámě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě František Trojan.

Ženy XYZ: Většinu dějin platilo, že vládnou muži. Královen, které přesto usedly na trůn, tak nebylo moc, většina z nich ale zanechala výraznou stopu: Amanirenas, vládkyně starověkého království Kuš, anglické královny Alžběta I. i II., ruská carevna Kateřina Veliká nebo jediná žena na českém trůně - Marie Terezie. Platilo také u panovnic moderní klišé, že ženy do politiky přinášejí klid a jemnost? A co přinese Evropě éra královen, která ji zanedlouho čeká? V další živém natáčení podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

S Irenou Kalhousovou o blížících se volbách v Izraeli a jejich zatížení událostmi ze 7. října. Moderuje Ondřej Kundra. Izrael směřuje ke klíčovým parlamentním volbám, které rozhodnou o dalším osudu Benjamina Netanyahua a které mohou výrazně ovlivnit další směřování Izraele. Co od voleb očekávat? Jak moc budou tyto volby zatížené událostmi ze 7. října? A jak mohou volby v Izraeli ovlinit situaci v Gaze a na Západním břehu? Debata s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Foto: ČTK / AP/ Ronen Zvulun

Výtah Respektu: „Írán znovu otevře Hormuzský průliv až poté, co Spojené státy splní jeho podmínky," řekl podle íránských médií předseda íránského parlamentu, načež v pondělí večer tisková agentura Fars zveřejnila slova íránského prezidenta, podle kterého jednání s USA nemají žádný smysl. A tak se, na což v posledních týdnech upozorňují i světové agentury, obě země ocitly kromě války také ve slepé uličce. Kdy bylo poslední jednání Spojených států a Íránu? Jak je to nyní v Hormuzském průlivu? A jak by dění mohlo ovlivnit to, že se Američané stáhli z Iráku? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček. „Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu. Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978). Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną. „Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi, vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století. Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama? „Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021). Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem. Přečtěte si také vybrané texty k havlovskému výročí. Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných: Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě